Historie mlynářského rodu od říčky Brtničky sahá až do 16. století. Ani nepřízeň osudu je nezastavila
Nejprve Vidourkovi, později Křepelovi. Tak se jmenuje rod mlynářů z levého břehu říčky Brtničky od Střížova.
U řeky Brtničky stojí starý mlýn Doubkov, ve kterém se prý mlelo od nepaměti. Před dobrými 130 lety v něm začali mlít Vidourkovi. Časem si postavili mlýn nový na přístupnějším místě, a i když jim režimy házely klacky pod nohy, nevzdali to. Melou dodnes.
„Rod Vidourků s mlynařinou sahá do roku 1580,“ říká současný mlynář a pokračovatel rodu Vidourků František Křepela. První mlýn vedli Vidourkovi v údolí řeky Brtničky. Nový mlýn postavil dědeček Františka Křepely u Střížova, asi kilometr od toho původního. „Stavěl ho tady na přístupnějším místě u silnice v roce 1937.“
Za války …
Dědeček Františka Křepely bohužel zemřel poměrně mladý v roce 1939. Mlýn tak zůstal jeho ženě, která měla v té době čtyři děti. „Nejstaršímu, mému strejdovi, bylo tenkrát osm a nejmladší, jeho sestře, bylo půl roku,“ dodává mlynář s tím, že si na svou babičku vzpomene vždy, když se dostane do úzkých.
Za války mlynářka mlýn pronajala, v roce 1944 ho ale zabrali Němci. „Německé jednotky tady zřídily střelnici, zabraly tři vesnice,“ vypráví. Po válce se rodina do mlynaření zase pustila. Bohužel jen nakrátko. V 50. let byl mlýn znárodněný.
Po roce 1989
„Babička nikdy neztratila naději a nikdy nezahořkla,“ říká František Křepela s tím, že se také dočkala navrácení majetku po listopadu 1989. Tehdy musela rodina mlýn v podstatě znovu postavit. Zbyly jen obvodové zdi.
František Křepela zamýšlel nakoupit úplně nové stroje, jeho strýc ho ale brzdil. Měl totiž špatné zkušenosti s dluhy. Původní vybavení mlýna totiž rodina splácela ještě v době, kdy už jí nepatřil. „Řekl: zkusíme sehnat starší věci a z nich to dáme dohromady,“ vzpomíná mlynář a ukazuje na stroje staré i sto let, které dodnes slouží.
Související
-
Mlýn v Balinách na Žďársku ožívá nejen díky tradičnímu zpracování obilí
Mlýn v Balinách poblíž Velkého Meziříčí by mohl znovu sloužit svému původnímu účelu. Snaží se o to jeho majitel Petr Vidlák.
-
V Třebíči se roztočil opravený větrný mlýn. Repliku hřídele s lopatkami pohání motor
V 19. století se v třebíčském větrném mlýně mlelo koželužské tříslo, ve 20. v něm bydleli chudí. Dlouhou dobu chátral a dnes se po desetiletích znovu roztočí jeho lopatky.
-
Ve mlýně v Oudoleni se točí ty samé stroje už od války. Příběh rodiny mlynářů je ale ještě starší
Ve mlýně rodiny Kryštofkovy v Oudoleni se mele žitná mouka na původních strojích postavených za druhé světové války.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
