Edvard Beneš chtěl mít na náměšťském zámku bílé zdi. Z toalety měl krásný výhled do obory
Na základě Benešových dekretů přišel po druhé světové válce rod Haugwitzů o zámek v Náměšti nad Oslavou, a už v létě roku 1946 sloužily reprezentativní prostory v prvním patře prezidentovi jako letní sídlo. Právě tam ho navštívila nejen Milada Horáková, ale i Marta a Klement Gotwaldovi.
Brzy po konci druhé světové války začala prezidentská kancelář hledat místo letního sídla pro hlavu státu. "Do nejužšího výběru se dostala Náměšť nad Oslavou spolu se zámkem v Židlochovicích a Telči," říká kastelán náměšťského zámku Marek Buš. Argumenty pro Náměšť byla poloha mimo centrum a budovy, které bylo možné využít pro provoz prezidentského sídla.
Edvard Beneš zámek poprvé navštívil v červenci roku 1946. "To se udělaly ty nejnutnější práce," dodává kastelán. Další úpravy na sebe nenechaly dlouho čekat. Prezident měl přání, aby místnosti nevyznívaly aristokraticky. Zmizela proto například většina dřevěného obložení. V rámci modernizace pak přibylo topení, elektrické rozvody a kuchyň. Bylo také nutné vybudovat sociální zařízení pro hosty i pro samotného prezidenta. Jeho toaleta nahradila bývalou klenotnici Haugwitzů.
Do přelomového roku 1948 stihl Edvard Beneš v Náměšti pouze dva letní pobyty. Přijímal tam i mnohé návštěvy. Za všechny je možné jmenovat například Miladu Horákovou, kterou se společností dalších žen přijala Hana Benešová. Na dobových fotografiích je ale zaznamenaná také návštěva Klementa a Marty Gottwaldových.
Související
-
Geniální stavby Jana Blažeje Santiniho jsou na poštovních známkách
Jan Blažej Santini Aichel a jeho stavby - tak se jmenuje aršík poštovních známek, který vydala Česká pošta jako poctu geniálnímu staviteli.
-
Novotou září opravený kostel v Radostíně nad Oslavou. Mají zde i ostatky svatého Bartoloměje
Celých deset let opravovali v Radostíně nad Oslavou kostel, jehož historie sahá do 14. století a možná ještě dál. Opravena je i kostelní věž, která stojí kousek stranou.
-
Parapet muzejního okna tvořil náhrobní kámen. Ten stával u kostela sv. Ducha
Práce historika je často mravenčí. Pomocí drobných úlomků a dávných zápisů oživují příběhy předků. Husarský kousek se podařil Radimu Gondovi z jihlavského muzea Vysočiny.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
