Gulášová polévka

Oblíbená polévka před sladkým obědem jako jsou vdolky, krupičná kaše nebo buchtičky s krémem, je hustá gulášovka. Polévka je s masem i brambory, takže vším, co nás může zahřát, zasytit a u čeho nemáme pocit, že je k obědu samotný dezert.

Na gulášovou polévku mám kupodivu dobré vzpomínky i ze všech školních jídelen a ráda si ji dávám v restauraci. Na domácí výrobu to ovšem není vůbec komplikované jídlo a povedlo se dokonce i mně, a to napoprvé.

Posuďte sami – stačí mít doma pár brambor, cibuli, česnek, trochu mletého hovězího a koření. Do hodiny je hotovo.

Ingredience
  • 200g mletého hovězího masa
  • 4 brambory
  • 2 stroužky česneku
  • 1 cibule
  • mletá sladká paprika
  • gulášové koření
  • sůl, pepř
  • kmín
  • majoránka
  • 1 lžíce hladké mouhy na zahuštění

Začneme tím, že si v hrnci na oleji osmahneme na kostičky nakrájeno cibuli, k ní přidáme mleté hovězí maso, kterého na větší hrnec polévky stačí dvacet deka. Rozdělíme je na kousky, osolíme, posypeme kmínem a opékáme. Pak zasypeme mletou sladkou paprikou a lžičkou gulášového koření, které je podobně červené barvy.

Chviličku restujeme a zalijeme vodou, pokud máme odložený hovězí vývar, je to ještě lepší. Znovu osolíme i opepříme a necháme vařit. Oškrábeme asi 4 brambory, záleží na velikosti, brambor i hrnce a nakrájíme je na kostky. Vhodíme do polévky, prolisujeme stroužek nebo dva česneku a dál vaříme do změknutí brambor.

Před dovařením leště rozmícháme v trošce vody lžíci mouky a necháme posledních pět až osm minut provařit, aby polévka zhoustla. Já jsem mouku rozmíchala ve smetaně, ale tím polévka zesvětlá, takže raději doporučuji vodu, ať rodina dostane, na co je zvyklá.

Majoránku nakonec a je hotovo – nechte si chutnat!

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

Karel Klostermann Ze světa lesních samot

Ze světa lesních samot

Koupit

Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.