Čejovská malotřídka měla namále. Dnes patří mezi nejmodernější školy v okolí
Výuku v malotřídkách si může člověk představovat jako něco, co známe z filmů pro pamětníky.
V Čejově u Humpolce si ale místní obyvatelé doslova vydupali rekonstrukci, a děti se učí v prostorách, které by jim mohly závidět i nejmodernější velké školy.
Historie školy v Čejově začíná ve 20. letech minulého století, a padesát let se téměř nezměnila. „Větší zásah byl v 70. letech, kdy vznikla přístavba,“ říká matka dvou školaček Petra Kopecká. V přístavbě je dnes tělocvična, kterou využívají nejen děti, ale i místní obyvatelé.
O rekonstrukci školy rozhodlo referendum
Na modernizaci si škola počkala dalších padesát let, a cesta k ní nebyla jednoduchá. Část místních totiž uvažovala o úplném zrušení malotřídní školy. „Bylo tady místní referendum v lednu 2019, a většina obyvatel se vyjádřila pro pokračování rekonstrukce školy,“ říká Petra Kopecká.
Dnes je škola plná dětí. „Mateřská škola má kapacitu dvacet pět dětí, a je naplněná. Do školy chodí dvacet tři žáků,“ vypočítává ředitelka školy Zuzana Žaloudková s tím, že základní škola je rozdělená do dvou tříd. V jedné je první až třetí ročník, ve druhé čtvrtý a pátý.
Ve třídách je čistý vzduch i interaktivní obrazovka
Rekonstrukce probíhala doslova od země až po střechu tak, že interiér školy pamětníci nepoznávají. Učebny jsou vybavené nejmodernější technikou, která zahrnuje rekuperaci vzduchu, topení i panely, které zachycují rušivé zvuky.
Klasická zelená křídla školní tabule skrývají velkou interaktivní obrazovku. „Zaměstnali jsme pana školníka, který všechny tyto technologie ovládá,“ dodává Zuzana Žaloudková, a s úsměvem a trochu i pýchou ukazuje večerníčkové motivy Boba a Bobka na kachličkách dětských toalet.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.