Aby si grafik Miloš Sláma usnadnil práci, vymyslel kuličkový ruční lis. Teď ho ale nemá čas používat
Každý výtvarník je svým způsobem vynálezce, říká grafik Miloš Sláma. „Je vynálezcem svého stylu, postupu práce. Výtvarníci mají velmi blízko k vynalézání. Umí se dívat kolem, věci jim nejsou lhostejné. Dívají se na věci z trochu jiného úhlu pohledu, z jiné perspektivy. A aby mohl výtvarník docílit své myšlenky, ať už štětcem, rydlem, vynalézá si vlastní pomůcky, které se mu nedostávají, a to byl můj případ,“ vyprávěl Tamaře Peckové v Dobrém dopoledni.
Pro svou práci grafika vymyslel grafický kuličkový lis. „První grafické tisky patří do 15. století, ke Gutenbergově vynálezu knihtisku. To byl lis přítlačný, kde nějaká plocha otiskla nějaké razidlo, nějakou matrici. Lehce se mohly tisknout knihy, nicméně již před ním se zejména v orientálním světě tisklo určitými tříči, po papíře se něco třelo. Můj vynález není nic objevného, já vlastně také po papíře něčím třu,“ skromně vypráví o svém zlepšováku Miloš Sláma.
Můžete použít obyčejnou polévkou lžíci
Ke grafice se dostal před dvaceti lety, tehdy tiskl jenom malé rozměry, vystačil si tak s válcovým úzkým lisem. „Postupně jsem začal rozměry zvětšovat a to vyžaduje větší lisy, zároveň je to finančně náročnější, zároveň taky prostorově náročné. Tehdy jsem si říkal, že to nejde. Začal jsem koketovat s amatérskými zlepšováky,“ vzpomíná Miloš Sláma a vysvětluje, že grafik používá místo lisu lžíci, kterou tře po papíře. „Obyčejnou polévkou lžíci, grafici to mají trochu sofistikovanější. Říká se tomu knihařská kostka, třete kostí, která se nezahřeje, a vy si nespálíte palec a jste svobodná v tom, že doma můžete vytvořit jakkoli velký formát.“
To s sebou ale nese negativa, začne vás bolet celé tělo. Právě tehdy si Miloš Sláma vzpomněl na dávné setkání s vynikajícím českým grafikem Miloslavem Mouchou. „Zmínil se, že když emigroval, odnesl si nějaký lis s kuličkami, to tehdy zapadlo a ty kuličky se vynořily, až když jsem přemýšlel o alternativě lisu, který bych potřeboval.“
Když tisknu lžící, tak mám jednu oblinku, a když budu mít tři lžíce, budou to tři oblinky
„Začal jsem si říkat, že bych ten tisk s nějakou kuličkou mohl zkusit. Protože, když tisknu lžící, tak tam mám jednu oblinku zjednodušeně řečeno a když bych měl tři lžíce, budou to tři oblinky, bude to třikrát rychlejší, když jich bude pět, bude to pět oblinek, bude to pětkrát rychlejší. Záhy jsem dospěl k tomu, že si udělám nějaké kuličky. Tehdy jsem oslovil firmu Cecho, že bych chtěl udělat kuličkový grafický lis,“ vypráví Miloš Sláma.
Přišel s kuličkovými ložisky, vysvětlil, co má lis dělat, jak to má dělat a výsledkem je kuličkový grafický ruční lis. „Skládá se ze tří částí, tělo lisu držíte v dlani ruky, v tomto těle je klec, která rotuje na ose, jsou v ní usazeny volně uložené kuličky. Jednoduchým tahem se vám na papír otiskne to, co máte na natřené matrici,“ popisuje svůj vynález Miloš Sláma.
Takhle jsem vstoupil do vod výtvarníků v evropském regionu
K použití lisu z dílny Miloše Slámy není potřeba velká fyzická síla. „Tlak se rozkládá na několik desítek plošek kuliček, které se rotují a po papíře jezdí,“ vysvětluje Miloš Sláma.
Grafik ze Křoví u Velké Bíteše přiznává, že při hledání podoby kuličkového lisu pro něj byla výhoda, že nevěděl nic o japonském způsobu tisku, kterému se říká baren. „Šel jsem svou cestou, lis vyhovuje papírům s vysokou gramáží, které tady využíváme. Takhle jsem vstoupil do vod výtvarníků v evropském regionu. Mohou mým lisem tisknout i na tuhé a tvrdé papíry,“ vypráví Miloš Sláma a trošku smutně konstatuje, že kvůli povinnostem okolo lisu nemá tolik času na svoji práci v ateliéru.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.