Znát doutníky se člověk učí celý život
Když se Milan Prchal vydával před dvaceti lety s kamarádem Vladimírem Velehradským za oceán za prací, asi nečekal, že tam zůstane tak dlouho. Uchytil se ve stavebnictví a dnes má prosperující firmu sídlící ve státě New York. K práci si ale před deseti lety přibral koníčka – výrobu doutníků v Dominikánské republice.
„V zimě jezdí všichni z New Yorku na dovolenou na Floridu, i my jsme tam létali, ale známá mě opakovaně zvala do Dominikánské republiky, tak jsem se tam jednou konečně vypravil. Je to jen o tři čtvrtě hodiny déle v letadle,“ vzpomíná na svou první cestu. Z jedné cesty se ale rychle staly desítky návštěv. Milanu Prchalovi učarovala země, její pohostinní lidé, příroda, ale také doutníky, o kterých v té době vůbec nic nevěděl.
Na každém rohu je obchod s tabákem
V obrovském údolí Cibao se nacházejí města Santiago a Tamboril, ve kterých se soustřeďuje pěstování tabáku a výroba doutníků celé země. Milan Prchal nejprve nakupoval hotové doutníky a společně s Vladimírem Velehradským je dovážel k nám. Později se naskytla příležitost založit vlastní výrobnu s místním rodákem Silvestrem Antoniem, a tak se do toho pustili.
Tabák se sklízí po jednotlivých patrech. Nejprve se suší, potom vytřídí, vyčistí, nechá se fermentovat asi tři měsíce při teplotě do 60 stupňů, aby získal požadovanou chuť a nakonec se zakonzervuje na dobu přibližně pěti let. Tehdy nasává fáze balení, která vůbec není jednoduchá.
„To není práce, to je umění. Já myslím, že to nejde naučit, tam se to dědí z generace na generaci. S balením doutníků začínají už děti podle toho, jak to okoukají od svého táty a ten zase od jejich dědy,“ vypráví Milan Prchal. „Když se na ně díváte, tak taky nakonec nějaký doutník smotáte, ale vypadá dost hrozně,“ směje se, protože to také vyzkoušel.
Kouření doutníků má svá pravidla
Smotaný doutník je třeba ještě zabalit do krycího listu. Na ten se hodí přibližně jeden list ze sta. Musí být jemný a mít málo žil. „Ty žíly se ještě strhávají. Ženy to namotají na loket a trhnutím se žil zbaví. Já bych to neuměl, roztrhl bych celý list,“ přiznává s úsměvem Milan Prchal. Doutník potřebuje svou vlhkost, aby nevyschl, ale pravidla existují i pro jeho zapalování a kouření. Kouř z doutníku se v žádném případě nevdechuje, vychutnává se jen v ústech. „Je toho spousta,“ říká Milan Prchal, „Vědět všechno o doutnících se člověk učí celý život.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
