Život motýlů je veliké dobrodružství. František Jež se jim věnuje už dvacet let

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy František Jež, sběratel motýlů

Slečno, přišla byste se podívat na moji sbírku motýlů? Takovou otázku už dnes prakticky žádný mladý gentleman ženě nepokládá. Sběru motýlů se totiž věnuje jen několik skutečně zapálených lidí. Jedním z nich je František Jež ze Žďáru nad Sázavou. Ve sbírce má přes pět set kusů motýlů vyskytujících se v naší zeměpisné šířce, z toho asi stovku druhů, velkou většinou motýlů nočních.

Když se na jaře otevřou květy, zaplní se příroda také motýly, kteří jsou na květinách závislí. Za poletující barevnou krásou vyráží také František Jež: „Mám síťku, mám na hlavě klobouk a jdu na louku. Lov motýlů obnáší velké dobrodružství,“ říká s úsměvem.

K motýlům se dostal přes kamaráda a hned od počátku ho úplně pohltili. Chtěl vědět, jak se jmenují, jak žijí, kdy vylétají. Svého prvního motýla okáče meduňkového, chyceného na zřícenině Kraví hory na řece Oslavce, má stále schovaného. Motýli ve sbírkách si totiž udrží barvu i tvar desítky let, jen je dobré nevystavovat je na slunečním světle.

O modráscích bychom si mohli povídat hodiny

Každého motýla uloží sběratel do průhledné plastové krabičky tak, aby byl vidět shora i zespoda. Jeho velkou láskou jsou modrásci: „U modrásků to chodí tak, že sameček bývá modrý a samička hnědá, ale ne vždycky. Některé druhy jsou sameček i samička hnědí, ale přesto patří k modráskům, protože tito motýli se jako čeleď vyznačují stejnými znaky – tvarem křídel, velikostí, způsobem života.“

Na rubu křídel modrásků je vidět, jak se moc se liší. Modrásků má František Jež celou krabici. Některé se vyskytují pouze v určitých lokalitách, třeba modrásek stříbroskvrnný poletuje jen na rašeliništi u Velkého Dářka.

„Hodně zajímaví jsou ohniváčci,“ nese František Jež ze své sbírky další teplomilnější kousky ohnivě oranžové barvy. Úplně jiní jsou zase žluťásci. Od Františka Ježe se dozvíte, že žluťásek čilimníkový k nám létá až z Afriky a létá zběsile rychle, že žluťásek čičorečkový z filmu Přijela k nám pouť skutečně existuje, že barva motýlích křídel je tvořená lomem světla na droboučkých šupinách, kterými jsou křídla .

Děti mají o motýly zájem

Sbírky motýlů Františka Ježe mají v městských muzeích ve Velkém Meziříčí a ve Velké Bíteši. Se životem motýlů seznamuje sběratel i děti na základních školách. Povídají si o všem možném. Třeba kolik mají motýli za rok generací, čím se živí nebo co se s motýly stane, když přijde zima.

„Žluťásek řešetlákový má v těle tekutinu připomínající nemrznoucí směs v autech, takže může přezimovat venku v listí a nezmrzne,“ vypráví milovník motýlů další zajímavost ze života motýlů. „Děti Mají velký zájem. Když jim je přinesu ukázat, hned vytáhnout mobily a fotí si motýly, jsou úplně nadšení,“ usmívá se František Jež.