Židle napomohla česko-německým vztahům
Němci žili v našem blízkém či vzdáleném okolí po celá staletí a vztahy s domácími byly až na výjimky poměrně klidné. Poměry se ovšem změnily především v roce 1939 se vznikem protektorátu. S přátel se stávali nepřátelé, nenávist se šířila velkou rychlostí.
Dokládá to událost z Vyskytné u Jihlavy, kterou popisuje archivář Ladislav Vilímek. „Češi si tam v roce 1918 zasadili lípu svobody. Ale přišel 15. březen 1939 a Němci je vyhnali z chalup, donutili je vzít pily a sekerky a milou lípu pokácet,“ říká pan Vilímek a dodává, že takové scény rozhodně nebyli výjimečné.
Po bezmála padesáti letech, když se tenkrát odsunutí Němci vrátili zpět do své dávno domoviny, příběh pokračoval. „Ptal jsem se jednoho z těch Němců, jestli by také u toho. A on že jo a dodal, že to byla pěkná blbost.“
Autobusem tehdy přijela i starší paní, která ale na Čechy dočista zanevřela. „Já ale povídám: ona bydlela tam v tom domě a tenkrát mi tam dali bílou židli, mám ji na zahradě,“ vzpomíná Ladislav Vilímek. „Řekli jí to, ona z toho autobusu skutečně vystoupila a židli si vzala. Oba jsme to obrečeli. Jak obyčejná židle může změnit česko-německé vztahy,“ popsal dojemnou historku Ladislav Vilímek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
