Zdeněk Dryšl

Čím toho člověk víc pamatuje, tím je vyšší pravděpodobnost, že na setkání abiturientů přijde méně spolužáků, říká ve svém sloupku Zdeněk Dryšl.

V zemi, kde je osm lékařských fakult a počty studentů rostou, je nedostatek doktorů. Mnozí absolventi odchází za hranice. Téma pro Zdeňka Dryšla.

Herec Horáckého divadla a také pamětník Zdeněk Dryšl vzpomíná. Uplynuly desítky let, některé zvyky naštěstí přetrvaly.

Penze má své nesporné výhody. Naše biologické hodiny se nezastavily, jen je občas potřeba vyměnit nějakou součástku, zamýšlí se Zdeněk Dryšl. 

Jedním ze symbolů jara je podle herce Zdeňka Dryšla sedmikráska, ale také žlutý talovín. Všiml si i ušaté vrby.

Jako malý kluk utíkal Zdeněk Dryšl do úkrytu před letadly za II. světové války. Celý život doufal, že se v Evropě už válčit nebude. Bohužel se válčí.

Tolik tradic se po našich předcích dochovalo v souvislosti s masopustem. I dnes bychom se jimi měli řídit, myslí si herec Zdeněk Dryšl.

Zdeněk Dryšl rád sleduje přírodu kolem sebe, v zimě obzvláště ptáky na krmítku. Jeho očím neunikl párek hrdliček. Vždycky přiletí spolu a spolu tráví také čas.

Desítky let jste zvyklí chodit na své tajemné místo v blízkém lese. Najednou přijede těžká technika a les je pryč. Stalo se to i herci Zdeňku Dryšlovi.

Je to zkrátka jiné než pít kávu doma v obýváku nebo v kuchyni. Pobyt v kavárně má své kouzlo, i chuť toho lahodného nápoje je jiná. Slovo má Zdeněk Dryšl.