Základem malířského plátna je stále len a bavlna. Podkladový nátěr je nejčastěji akrylový

8. říjen 2019

Obrazy může malíř malovat na dřevěnou desku, karton, ale třeba i na pergamen nebo sklo. Královskou disciplínou je ale určitě malba na plátně.

Je totiž prověřená staletími. Právě na plátně se zachovala díla Rembrandta nebo Vincenta van Gogha. Připravit takové malířské plátno ale není nic jednoduchého.

Malířská plátna výtvarníkům přímo na míru vyrábí Přibyslavi Luboš Janáček. „Naše plátna končí i na takových dílech, jako je Jiří David, Oldřich Tichý,“ říká. Právě známí umělci si většinou svá plátna připravují sami. Jsou totiž zvyklí na určitou hrubost plátna, sílu napnutí, mají své recepty na podkladový nátěr. „Někteří jsou ale natolik osvícení, že dají důvěru nám. My se tím neustále učíme,“ dodává Luboš Janáček.

Výtvarníci si na nový akrylový podklad nějaký čas zvykali

Základ malířského plátna je už staletí pořád stejný. Na takzvaný slepý rám se napne plátno, naklíží se a natře podkladem, v řemeslnickém žargonu šepsem. Druh plátna se od dob renezančních malířů v podstatě nezměnil. „Je to len s bavlnou. V osnově bavlna, v útku len,“ vysvětluje Luboš Janáček. Co se postupem času změnilo, je podklad. „V současné době je rozšířený šeps akrylový,“ říká řemeslník s tím, že si malíři na nový materiál nějaký čas zvykali.

V Přibyslavi plátno nejdříve natírají podkladem, a až potom napínají na rám

Ve firmě Luboše Janáčka nenanášejí podkladový nátěr až na napnuté plátno, jak bylo vždy zvykem. Vymysleli si způsob, který jim práci zjednodušuje. Přes dvacet metrů dlouhé pásy plátna mají upnuté v dlouhé hale v kovových rámech. V této ploše ho ručně natírají podkladem. Takto připravené plátno pak pracovníci dílny nařežou na potřebné kusy, které pak napínají na jednotlivé dřevěné rámy.