Základem domácí výroby mýdla bývalo žluklé sádlo a popel. Hospodyňky ho doma měly celý sud
Víte, čím naše pra pra babičky praly prádlo? Bylo to mýdlo, které si vyráběly samy ze sádla a louhu. Obě suroviny jsou i dnes dostupné, a dokonce i dnes některé hospodyňky tento jednoduchý prací prostředek používají. My jsme se to učili u keramičky Veroniky Chlubnové z Újezda.
Veronika Chlubnová získala recept na jednoduchou výrobu pracího mýdla od svých známých, manželů Tržilových. Ti se zabývají starými řemesly, a mýdlo se tak vyrábělo v jejich rodině. Je to velice jednoduché.
Přesný přepis receptu babi Tržilové zní takto: "V kameňáku rozpusť kilo starýho sádla, zvlášť si rozmíchej v 6 dcl vody 30 dkg sody na výrobu louhu. Vždy sypej sodu do vody, a nikdy naopak, nebo tě to popálí. Oboje nech vychladnout asi na 35 stupňů C. Postupně přilévej do sádla a míchej asi hodinu. Nalej do pekáče a dej na měsíc do komory uzrát. Pak rozkrájej na kostky. Vař vždy do zásoby." Onou sodou je myšlený hydroxid sodný.
Naši předkové samozřejmě neměli k dispozici hotový hydroxid sodný. Vyráběli si louh sami z popela - tehdy to ale byl hydroxid draselný. Mýdlo také tehdy nebylo tvrdé, jako je dnes. Koncentrace louhu byla pokaždé jiná, a tak vznikalo mýdlo mazlavé. "Já bych to přirovnala k gelu na praní. Dali si to do sudu, a když potřebovali, nabrali si," říká Veronika Chlubnová.
Mýdlo uvařené podle receptu babi Tržilové je tuhé. Jsou to nalámané bílé kousky, které Veronika Chlubnová používá jako prací prášek. Prostě ho do pračky nastrouhá. "Pere to bezvadně, oni tím prádlo bílili," dodává.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
