Za války jste v Jihlavě koupili za korunu pět rohlíků. Všechno ale bylo na přídělové lístky
„Když jsem v roce 1942 šel na pracák, že se půjdu učit na zámečníka v Jihlavě, tak tam na tom úřadě rozhodli, že buď půjdu na slévače, nebo do zemědělství,“ vzpomíná Bohumil Málek. Tehdy si vybral práci slévače a nastoupil do učení do firmy Sedlák v Jihlavě. Ta sídlila u řeky, blízko silnice. Chlapci tak často sledovali přesuny německých vojsk. Samozřejmě se také setkávali s německými vojáky. „V Jihlavě, co je dneska soud, tak tam bylo německý velitelství. Stáli tam vojáci na rohu, a muselo se chodit okolo a zdvižená pravice,“ říká pamětník. Ruku prý mohli sklopit až na druhém rohu úřadu.
Německý voják dostal za marku padesát rohlíků
Další vzpomínka Bohumila Málka je úsměvná. Naproti firmě bylo pekařství, kam si učni chodili kupovat rohlíky. Samozřejmě, že na přídělové lístky. Prodavačka jim jednou vyprávěla čerstvý zážitek. „Jak tam přišel německej voják, dal jí marku, a chtěl rohlíky. Načež ona mu musela dát padesát rohlíků. On už měl plný kapsy a říká: ženská vy jste se zbláznila! Ona mu vysvětlila, že je poměr 1 : 10, a u nás, že je za korunu pět rohlíků,“ říká se smíchem. Slévači, tedy těžce pracující, dostávali k přídělovým lístkům přídavky. Obnášelo to například jen pár dekagramů masa navíc, ale i čtvrt litru lihoviny na týden. „Jednou jsme jeli s kamarádem domů, a po cestě jsme ten půllitr vypili,“ vzpomíná.
Mezi odsunutými Němci měl Bohumil Málek známé. Dodnes je z toho smutný
Na veselé příhody vzpomíná Bohumil Málek určitě nejraději. Byly ale i smutné události. Například odsun jihlavských Němců. „Vždycky se každý den stěhovala jedna ulice. Přešli pěšky do Helenína, kde byli utáboření a odsud byli odváženi do Německa. Pamatuju, že tam šla stará babička, vezla kočárek na tom kufr,“ říká pamětník. Mezi odcházejícími Němci tehdy bylo hodně seniorů. Mladí byli většinou na vojně. „Já jsem znal řadu německých dělníků z Jihlavy, kteří skutečně si to nezasloužili. Bylo to drastický,“ dodává.
Otec Bohumila Málka zachránil německého uprchlíka před oběšením
Přímělkov a okolní obce za války Němci zabrali, a vytvořili tam výcvikový tábor. V květnu 1945 se pak rozprchli po okolí. „Jednoho toho vojáka chytli u nás, a už ho vedli k lípě, že ho pověsí. Můj otec zasáhl. Říkal: zavolejte policii, oni ho odvezou do zajateckýho tábora,“ přidává další vzpomínku Bohumil Málek. Onomu německému uprchlíkovi prý mohlo být tak šestnáct let.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
