Z přírodní památky Kocoury je vidět do tří krajů. Na jaře tam kvetou obrovské sasanky lesní
Už ani pamětníci netuší, proč se kopečku nad obcí Prosetín na okraji Žďárska na Vysočině začalo říkat Kocoury. V polovině 90. let bylo ale malé, ani ne půlhektarové území vyhlášeno přírodní památkou. Důvodem byl výskyt několika nenápadných, ale zato vzácných druhů rostlin.
Nad Prosetínem byla nedávno vybudována nová asfaltová cesta vedoucí až k přírodní památce Kocoury. Vede mezi stromky a překrásný výhled do údolí Tresenského potoka a na vrcholy Svratecké hornatiny se návštěvníkům otevře až na konci cesty. Ta dál nepokračuje, do nejbližší obce Olešnice se dá dojít jen přes pole.
Z lokality Kocoury je vidět do tří krajů – na jihovýchod na Blanensko v Jihomoravském kraji, na sever na Svitavsko do kraje Pardubického a zbytek nabízí pohled do Kraje Vysočina a údolí Svratky. Z přírodní památky je vidět vesničku Kobylnici pod zříceninou hradu Zubštejna a pod ní rokli, kterou v údolí vyhlodal potok ústící do řeky Svratky.
Přírodní památka Kocoury není velká, její vrcholek je porostlý břízkami, buky a lískami. A pod nimi na travnatých loukách najdeme důvod, proč byla lokalita vyhlášena přírodní památkou. Vyskytuje se zde zvláště chráněná sasanka lesní a několik dalších vzácných rostlin. Tabule s popisem místa uvádí samorostlík klasnatý, bažanku vytrvalou, lýkovec jedovatý a kokořík mnohokvětý. Výskytu vzácné a druhově pestré flory napomáhá zdejší vápencové podloží.
Pod vrcholem kopce se na zalesněném svahu nachází dnes již zarostlý lom. Kdysi se tady těžil vápenec. V roce 1922 vápenku postavil Karel Vašíř z Prosetína. Vápno v ní hasil do roku 1935, kdy jej světová hospodářská krize přinutila vápenku zavřít. Po válce se v místě likvidovala nalezená munice a její výbuchy způsobily postupné rozpadnutí budovy vápenky. Zůstal jen komín, který se tyčí uprostřed korun okolo rostoucích stromů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
