Z odborníka na televizní antény v České televizi je úspěšný farmář. Pavel Dobrovolný vydržel a dokázal se vrátit ke kořenům
V šedesáti letech vyměnil televizní antény za kozí farmu. Pavel Dobrovolný poslechl volání rodu a vrátil se na statek do Ratibořic na Třebíčsku, kde hospodařil už jeho dědeček. Někde to v něm muselo být, protože dokázal desítkami let totality zřízený statek vrátit do prvorepublikové podoby.
„Už moji praprarodiče byli zemědělci. Zřejmě asi nějaké geny jsem v sobě měl a hlavně srdeční záležitost to byla, že jsem se tady narodil, prožil jsem tady krásné mládí,“ vysvětluje důvody zásadního životního kroku Pavel Dobrovolný. Jeho manželka byla ekonomka, on technik a většinu života prožili v Praze netknutí zemědělstvím. Přesto se do toho pustili.
Restituovat rodinný statek jsem bral jako srdeční záležitost
Statek v Ratibořicích stával už v pobělohorské době, tedy v sedmnáctém století. Rodina Pavla Dobrovolného ho získala na začátku minulého století. Hospodařili tehdy tradičně v rostlinné a živočišné výrobě. Zásadně do života statku zasáhla druhá světová válka. Za té ale Dobrovolní svůj majetek alespoň spravovali. Rok 1948 zasáhl hůř. Museli odejít. I to bylo možná důvodem, proč po dlouhých desítkách let Pavel Dobrovolný přistoupil na restituci.
V šedesáti jsem šel do autoškoly. Neměl jsem řidičský průkaz na traktor
Začít v devadesátých letech s tradičním hospodařením nemělo smysl. Dobrovolní hledali alternativu. „Žena přišla s tím, že by se nebála koz. Koupili jsme dvě kozičky a vyučili jsme se na nich,“ vzpomíná Pavel Dobrovolný. „Sousedi, kteří mě pamatují ještě z mládí, mi říkali: Vraťte se do Prahy, tady se udřete!“ Zarputilá výdrž se ale vyplatila. „Dokonce jsem musel jít v šedesáti letech do autoškoly, protože jsem neměl řidičský průkaz na traktor,“ vzpomíná, teď už s úsměvem, farmář.
Na kozí farmě voní levandule
Koz teď jsou plné výběhy a výrobky z jejich mléka jdou na odbyt. Statek vypadá přinejmenším tak, jak si ho Pavel Dobrovolný pamatuje z mládí. Tak proč nevymyslet něco nového? Při návštěvě jihofrancouzské Provence zaujala Pavla Dobrovolného pole voňavé levandule. „Potajmu jsem si dovezl sazenici a rozmnožil jsem ji,“ říká. Teď už má ratibořické levandulové pole čtvrt hektaru.
Táta by měl z mého hospodaření radost
„Vždycky jsem si říkal, jak by to dělal táta a jestli by byl spokojenej s tím, co dělám já. Domnívám se, že jsme ho nezklamali a jestli má možnost se na nás koukat, tak že by byl spokojenej,“ dodává Pavel Dobrovolný.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
