Z Dědkova do měřínské školy šlapal Vlastimil Coufal přesně pět kilometrů a devět set metrů. Každý den a za každého počasí
Z Blízkova do Dědkova na Žďársku vede dvoukilometrová esovitě prohnutá jasanová alej. Stromy jsou to úctyhodné a zdravé. Mohutné kořeny už sice místy zvedají silnici a řidiči si při vyhýbání občas zanadávají, přesto sem alej patří. Má svou historii a vzpomínky.
„Takhle jsme chodili do školy, chodili jsme pěšky dědkovskou alejí,“ ukazuje na staré černobílé fotografii rodák z Dědkova na Žďársku Vlastimil Coufal. Bylo mu tehdy deset let. „Do páté třídy se chodilo do Blízkova a pak se chodilo do Měřína, pěšky za každého počasí. Tady odtud do školy Měřína je to pět kilometrů a devět set metrů, to mám spočítané,“ říká Vlastimil Coufal.
V zimě jsem vozil lidi přes pole traktorem
Sto dvacet tři stromů jasanové aleje provázelo Vlastimila Coufala celý život. I v dospělosti, kdy jezdil s traktorem. Často vzpomíná na zimy, kdy byla jasanová alej, jako jediná příjezdová cesta od Blízkova, úplně zapadaná sněhem. „Bylo potřeba dovézt nemocné lidi do nemocnice. Tak jsem je dovezl traktorem do Blízkova, kde na ně čekala sanitka,“ vzpomíná.
Pomníček připomíná smutnou nehodu
Dramatických okamžiků pamatuje dědkovská alej mnohem víc. Jeden připomíná pomníček u cesty. „Ten pomník patří Staňovi Holánovýmu z Blízkova. Jel do Dědkova na motorce. Matka mu povídá: Kam jedeš? A on povídá: Mami, já se za chvíli vrátím. Jel zpátky a narazil do stromu. Pohřeb měl jedenadvacátého srpna šedesátýho osmýho roku,“ říká Vlastimil Coufal.
Vlastimil Coufal vzpomíná i na kuriózní nehodu ze šedesátých let. Tehdy zabloudily do Dědkova tanky československé armády. „Na vsi se otočily a jely zpátky k Blízkovu. Na Kopanince narazil jeden tank do stromu, který vyvalil a jeden voják utrpěl velmi těžký zranění.“
V poslední době prošla jasanová alej obnovou, při které přibylo několik mladých stromků. Řidiči by sice mezi stromy uvítali víc volného místa k vyhýbání, ale na druhé straně zůstala krásná stará alej ucelená.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
