Vypadají jako skleněné korály, jsou to ale vinuté perly. Málokterá žena jim odolá

Jsou originální, a proto málokterá žena odolá, když se chce ozdobit. Řemeslu se také často věnují ženy.

Vinuté perly

Výtvarná pedagožka Hana Kašparová z Častonína má pro své koníčky celý ateliér. Vinutým perlám se věnuje díky kurzu, který ji nadchl. Skleněné tyčky v mnoha barvách má naskládané v nádobkách na pracovním stole, kde zároveň hoří sklářský kahan.

Roztavené sklo pomalu navíjí na tenkou nerezovou tyčinku: „Té tyčce se říká mandrel. Ponoří se do oddělovací hmoty, je to takový suchý jíl, na který se sklo nelepí, takže se korálek dá sundat,“ vysvětluje, zatímco zručně točí tenkým pruhem skla.

Lampové sklo

Jestli korálek zůstane samostatně nebo přijde do náhrdelníku k dalším, zcela záleží na tvůrkyni, stejně jako výběr barev. „Jmenuje se to lampové sklo a kupuje se speciálně na tyto účely, na výrobu zvířátek modelovaných nebo vinutých, na foukané a vinuté perly. Jmenuje se to podle toho, že se sklo vine, což tady právě probíhá,“ usmívá se.

Jedna perla trvá různou dobu. Je to podle toho, kolik barev chcete použít, a jaký vzor na něm vytváříte, kolik vrstev korálek má. Může to být pět až deset minut, ale i déle.

Sledovat jak vzniká barevný korálek se vzorem je podobné kouzlo, jako když skláři foukají velké věci, jenže tady je to v malém. Umělkyně potřebuje sklářský kahan, skleněné tyčinky, speciální brýle, které odfiltrují oranžové světlo, aby viděla přímo na povrch skleněné, nerezové tyčinky mandrily v různých průměrech a pec.

„Když jsou korálky větších rozměrů, tak aby nepopraskaly vnitřním pnutím, nechávají se řízeně chladnout v peci, třeba i celou noc. Kdo pec nemá, používá hmotu, které se říká perlit. Menší korálek vychladne za hodinu,“ říká Hana Kašparová.

Pak už je potřeba jen čas a chuť se naučit různé techniky. Z vinutých perel mohou kromě šperků na krk, do uší nebo jako brož na oděv, vzniknout přívěsky na klíče, záložky do knížky nebo zátky na víno. Hana Kašparová své šperky ráda kombinuje s textilem.