Z kousku drátu a plechu je za chvíli originální šperk. Tak vypadá výuka ve zlatnické dílně Elišky Havránkové, oceněné učitelky z Akademie ve Světlé nad Sázavou

Eliška Havránková z Akademie Světlá nad Sázavou totiž učí mladé zlatníky a zlatnice a výrobce šperků.

Ve zlatnické dílně panuje čilý pracovní ruch. Studentky, kterým téměř končí školní rok, mají pro svou vyučující jen slova chvály. „Paní mistrová je skvělá v tom, že víte, že ví, o čem mluví. Takže poradí přesně v tom, co vy potřebujete. Je milá, je i chápavá, je super,“ „Vyhovuje mi její přístup, že když mi něco nejde, tak se snaží najít způsob, kterým to půjde.“ „Paní mistrová nám všechno vysvětluje každému individuálně. Nikdy se nezlobí, když něco pokazíme. Vysvětlíme si, proč jsme to pokazili a jdeme dál,“ zní hlasy z dílny.

Eliška Havránková se kromě studia výtvarného zpracování kovů vystudovala také restaurování umělecko-řemeslných děl, a předpokládala, že skončí v nějakém muzeu mezi památkami. Pak ale přišla nabídka vyučovat na akademii ve Světlé nad Sázavou a všechno bylo jinak. „Od první chvíle, kdy jsem vkročila do té dílny a viděla ten ruch, tak jsem si řekla – tohle je přesně to spojení výroby, manuální zručnosti, kterou já mám hrozně ráda, ale zároveň je tady kolektiv mladých lidí. Já jsem společenský člověk, a ona ta zlatnická i restaurátorská práce může být někdy dost osamělá. A až tady jsem zjistila, že to spojení těch všech věcí je to, co mě naplňuje a co mě baví, a už jsem zůstala.“

Eliška Havránková|foto:Dáša Kubíková, Český rozhlas

Předchozí ročníky získali cenu Global Teacher Prize učitelé teoretických předmětů. I mezi odborníky z praxe zazněla radost, že i výuka praktických předmětů může být inspirativní, a v budoucnu mohou chtít navázat se školou spolupráci. Je to pro Elišku Havránkovou výhoda, že nemusí stát před tabulí? „Asi ano, protože učím krásné řemeslo a je to vidět i na motivaci žáků. Oni ráno přijdou do dílny, před sebou mají plech a drát a na konci dne vidí výrobek, do kterého ještě otiskli vlastní nápad a něco vlastníma rukama vytvořili. Často to vidíte u žáků učebních oborů, kteří nejsou zvyklí sklízet studijní úspěchy v teoretických předmětech. Tady vidí, že jim něco jde, že se jim to povedlo, že je za to někdo pochválí a mají z toho radost,“ usmívá se Eliška Havránková.