Vstoupíte-li do kteréhokoli listnatého lesa na Žďársku, potkáte datla. Ptáka roku 2017
Černému elegánovi s červenou čepičkou se ve Žďárských vrších velmi daří. Pták roku 2017 Datel černý si v zalesněné chráněné krajinné oblasti hloubí hnízdní dutiny ve výšce buků, které jsou pro něj ideální. Jejich hladká klouzavá kůra chrání datlí mláďata před kunami a dalšími predátory.
Takové dutiny nacházíme s ornitoložkou z AOPK ČR Janou Hejtmánkovou například kolem přírodní památky Peperek. „V dálce se ozývá bubnování datla černého, tluče zobákem do kmene stromu, nejlépe do rezonující větve, aby se ten zvuk se šířil do velké vzdálenosti. Tím zvukem obhajuje své teritorium,“ říká.
V lesnaté krajině Žďárských vrchů se daří všem druhům ptáků
Mají tady spoustu úkrytů, míst, kde si mohou postavit svá hnízda a mezi kameny porostlými mechy sbírají potravu. Ať už to jsou různá semena, která spadla na zem, nebo žížalky, larvy brouků, měkkýše a podobně.
Datel černý je druh šplhavce z čeledi datlovitých
Podle červené čepičky rozeznáme samce od samice. Samec má celou hlavu červenou, kdežto samice má pouze červenou barvu v týlu. Na rozdíl od jiných datlovitých ptáků létají přímo, ne ve vlnovkách.
„Datli si tesají dutinu ve výšce 7-15 metrů. Taková výška, aby byli chránění před predátory, čím výš, tím líp. Tady všude kolem nás jsou listnaté stromy, především buky, a to je ideální strom pro datla. I když buk má tvrdé dřevo, ale má hladkou kůru, a protože vletový otvor do dutiny je velký, kudy už proleze kuna. Tak tím, že si to tesá v buku, tak kuně se špatně šplhá po hladké kůře buku. A takhle se datel chrání před predátory,“ vysvětluje ornitoložka.
Datel černý je ptákem roku 2017
Ve Žďárských vrších se mu daří. Lesnatost Žďárských vrchů je poměrně rozsáhlá, víc jak polovina z CHKO je zalesněná. Ve smrkové monokultuře se nachází ještě ostrůvky s bukovým porostem, kterým dává datel přednost. Vstoupíte-li do kteréhokoliv lesa v CHKO a budou tam i listnaté stromy, datla určitě potkáte.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
