Víno z Vysočiny bývalo kvalitní. V okolí Mohelna se díky hadci udrželo až do 19. století

Třebíčsko, ale také Telečsko, Dačicko, dokonce Žďársko a Novoměstsko byly oblasti, kde se ve 14. a 15. století dařilo pěstování vína. Tehdy přišla do českých zemí teplá klimatická vlna s horky a mírnými zimami.

Vhodné podloží

Na Třebíčsku se víno pěstovalo ještě o dvě století později na místech s unikátním podložím, které dokáže udržet teplo. Takovým podložím je proslulá Mohelenská hadcová step, a právě tady je možné na svazích u Dalešické přehrady ještě dnes rozeznat terasovitý terén, kde bývaly vinice.

Dlouholetý, dnes už bývalý starosta Mohelna Jiří Kostelník ukazuje v knize historické fotografie, které to dokládají: „Směrem k hrázi přehrady je území, které bývalo holé bez stromů, a právě tam na jižních svazích bývaly vinice. Největší rozmach vinařství v tomto kraji byl v 16. a 17. století. Potom už patrně byla půda potřeba na důležité potraviny.“

Další viniční trať se nachází východním směrem od hadcové stepi. „To rozsáhlé území je vidět odtud až k silnici směřující do kempu pod přehradou,“ říká dále Jiří Kostelník.

Horenská kniha Mohelna

Badatelům po historii vinařství na Třebíčsku byla zdrojem především Horenská kniha Mohelna z roku 1602. Je to unikátní historický pramen, který informuje o obchodech s místními vinohrady a tím dokazuje, že se tehdy vínu na území Mohelna dařilo.

„Pár hlav vína tady přežívalo ještě v 19. století, slyšel jsem vyprávět pamětníky. Údajně se jednalo o velice kvalitní víno. I když hadec nebyl obvyklým podložím pro vinaře, tak jim tady zaručoval vysokou kvalitu. Tady to byla poslední výspa, kde se vínu trochu dařilo, pak už dál nic, jen zima,“ uzavírá Jiří Kostelník.