Větší polovinu svého života sbírá Bohuslav Makovička známky a vede v Telči Klub filatelistů
První zájemci o filatelii se v Telči sdružili v roce 1937. Klub filatelistů založili 5. listopadu a ten funguje od té doby nepřetržitě a je jednou z nejstarších organizací, která v Telči existuje. Díky klubu má město Telč několik příležitostných razítek i poštovních známek, například známky z roku 1966 s Mariánským sloupem a podloubím pošta vytiskla přes 250 miliónů.
Posledních čtyřicet let sběratele vede Bohuslav Makovička, který je jen o rok mladší, než sám Klub filatelistů. Město Telč jej ocenilo už před deseti lety za rozvoj filatelie na Telčsku.
„Známky jsem začal sbírat někdy kolem roku pětašedestát, pak jsem se stal členem Klubu, a když jsem tam byl asi deset let jako řadový člen, tak ti starší členové už neměli zájem pokračovat v předsednictví, tak řekli, ať to vezme někdo jiný a nějak to připadlo na mě,“ vzpomíná s úsměvem na začátky svého čtyři desítky let trvajícího předsednictví.
Sbírat začal známky československé. Díky členství v Klubu filatelistů měl každý nárok na všechny známky, které pošta v daném roce vydala. Bohuslav Makovička proto má od poloviny šedesátých let kompletní sbírku našich známek a zbytek si pořídil: „První republiku jsem si postupně dokoupil a z poválečných let, od roku 1945 do roku 65 jsem si taky musel dokoupit,“ říká. I v předchozím režimu měli sběratelé možnost získat zahraniční známky: „Existovaly výměny se zahraničními sběrateli, on poslal svoje známky sem a náš zase svoje známky tam, i v té době toto bylo umožněno.“
Dřív sbíralo osmdesát procent dětí známky. Dnes je k tomu musí vést rodiče, jinak je to nezajímá
Klub filatelistů z Telče míval desítky členů. Po společenských změnách v roce 1989 jich ale začalo ubývat a dnes jich je kolem dvaceti. Jak si Bohuslav Makovička vybavuje, ti, kteří chtěli začít podnikat a potřebovali peníze, svoje sbírky známek prodali, důchodcům na známky přestaly stačit peníze, když se postupně zdražovaly a změnily i se způsoby komunikace. „Dřív se na malých městech neměly děti moc čím zabývat, tak jich osmdesát procent sbíralo známky. A komu ten zájem vydržel, ten se většinou stal členem klubu. Dnes to baví jen ty děti, které k tomu vedou rodiče,“ přemítá filatelista.
Sama jeho dcera Lenka má na kontě krásně vypracované výstavní exponáty, které ozdobí i současnou výstavu. „K činnosti klubu se zapojovala i mládež, my jsme je vyškolovali, pořádali jsme pro ně výstavy. Mívali celostátní soutěže, filatelistickou olympiádu, některé soutěže trvají až do dnešní doby. A když má někdo zájem, tak se ho ujmeme a poradíme mu,“ uzavírá optimisticky Bohuslav Makovička.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
