Ve Vepřové vyroste středověká víceboká stodola. Bude mít šindelovou střechu

Na okraji Vepřové na Žďársku bude podle dávného vzoru stát víceboká stodola. V dějinách měla svou ryze praktickou funkci, především pro hospodáře s koňmi.

Za vším stojí tesař Jaroslav Juda. Před několika měsíci se podílel na výrobě dubové hřídele historického větrného mlýna v Třebíči. Je totiž jedním z mála, kdo dokáže sekerou otesat obrovský kus dřeva do požadovaného složitého tvaru. Sekery také sbírá a objevuje jejich možnosti v tesařském řemesle.

Stodola

Právě teď se pouští do stavby, která má původ ve středověku – polygonální stodoly. V Evropě se objevily ve 13. století, na našem území byly nejrozšířenější ve 16. století. Dochovalo se jich ale jen málo. Na Vysočině je nejznámější taková stodola na Veselém kopci, další vyroste ve Vepřové na Žďársku.

Jde o nízkou hospodářskou stavbu s vysokou střechou a vraty na obou stranách širší strany. Ta se stavěla proto, aby stodolou mohl projet celý koňský povoz a hospodář nemusel s koňmi couvat. Jaroslav Juda popisuje, jaká má tato stavba zvláštnosti: „Polygonální znamená mnohoboký nebo mnohoúhelníkový. Je to ve tvaru buď dvanácti, deseti nebo osmibokého půdorysu. Stavba měla doškovou střechu ze slaměných došků. Tenkrát nevymazávali spáry mezi trámy, takže tam byla dvou až pěticentimetrová mezera, kde normálně profukoval vítr.“

Málo světla

V polygonální stodole tedy nebývalo mnoho světla, proto v té své plánuje tesař přidat několik vikýřů. Střechu připravuje ze štípaných šindelů. Trámy se do víceúhelného tvaru musí v rozích spojovat takzvanou rybinou. Proč se tato hospodářská stavení stavěla právě v tomto tvaru, není jisté. „Mohlo to mít význam, který my dnes už nechápeme, protože i spousta kostelů z té doby je polygonálních,“ přemýšlí tesař, který stavbu považuje za velkou výzvu. „Člověk si dokáže, že umí něco, jako uměli naši předci,“ usmívá se.“

Sekery

Jaroslav Juda je nadšenec i do seker, nástroje, který má podle něj netušené možnosti. „Seker mám funkčních pár, ale jinak je sbírám, takže jich mám hodně. Naši předkové měli spoustu typů seker. V dnešní době je to zapomenutý nástroj. Když s tím člověk začne dělat, tak zjistí, že to umí strašně moc věcí a že najednou spoustu jiných nástrojů vůbec nepotřebuje,“ směje se stavitel.

Spustit audio

Související