České loutky dokážou tančit, hrát, zpívat i bojovat. Dokazuje to obrovská sbírka loutek Marie a Pavla Jiráskových
České loutkářství je od roku 2016 zapsáno na seznam nehmotného kulturního světového dědictví UNESCO. Tomuto fenoménu se léta věnují manželé Marie a Pavel Jiráskovi z Brna.
Loutky nejen sbírají, opravují a restaurují, ale také vystavují, publikují o nich knížky a točí dokumenty. Pavel Jirásek je dokumentarista a Marie Jirásková, původem z Křižanova na Vysočině, je výtvarnice a loutkářka.
„Jak jsme začali? Pavel měl divadlo po dědečkovi, který je koupil a provozoval na Zakarpatské Ukrajině, a já jsem se v té době hlásila na loutkárnu. Pavel potřeboval ty loutky opravit, takže to se také nabízelo, že to dáme dohromady,“ usmívá se Marie. Vzpomínku na počátky jejich rozsáhlé společné sbírky přidává i Pavel: „To divadlo bylo už tehdy nějakých 50-60 let staré, a byly to takzvané gypsové loutky z dílny Münzberga, slavného pražského výrobce. Nádherné loutky, ale ta sádra nevydrží, takže jsme směřovali k tomu, že se pokusíme dohledat něco podobného a zkombinovat, aby se ta kolekce dala dohromady. Začali jsme se seznamovat se starými loutkáři a nakupovat, tehdy ještě poměrně docela levně, protože to nikoho moc nezajímalo.“
To bylo v polovině 80. let 20. století. Dnes sbírka čítá tisícovky loutek, ale přesný počet Jiráskovi nemají. Popsaná je v obsáhlé publikaci Umění loutky. Českému loutkářství se Pavel Jirásek věnoval i v sedmidílném dokumentu pro ČT Art „Česká loutka“. „Tam se Pavlovi podařilo získat jako moderátory bratry Formanovy, takže to má ještě další rozměr,“ dodává Marie s úsměvem.
Hudba, tanec, humor
Část jejich sbírky obsahuje loutky kabaretní, se kterými loutkáři objížděli štace a byli schopni zahrát plnohodnotný kabaretní program. Včetně hudebních a tanečních čísel: „Tady je třeba Kosťák, on byl vynikající tanečník,“ ukazuje Pavel Jirásek na jednu z několika loutek kostry. „V tom kabaretním čísle on nemluví, jen tančí. A teď si představte, že během té hudby mu ulítne noha. Ta noha tancuje vedle něho, pak mu ulítnou ruce, hlava, a když hudba skončila, tak se ta kostra zase poskládala a uklonila se.“ K vidění jsou i skupiny loutek – taneční kolečka, celé kapely i s nástroji, vodníci, čerti, draci i zvířata. Nechybí Kašpárci, ani populární postavy z říše hmyzu, Spejbl s Hurvínkem, nebo exotické loutky černochů.
"České loutkové divadlo, to je fenomén, už za národního obrození to bylo obrovské hnutí. Vznikalo spolkové divadlo v každém městečku, v každé větší vesnici, na každé škole, v církvi, kdekoliv, v každé sokolovně, prostě kdekdo hrál divadlo, a hrál ho kvalitně. A to, že téměř každá rodina měla doma vlastní malé loutkové divadlo, to je světový unikát. Stejně jako fakt, že za první republiky pro loutková divadla pracovali lidé jako Váchal, Svolinský, prostě jedno jméno za druhým. A málokdo si uvědomuje, že i ten Josef Skupa, který vymyslel Hurvínka se Spejblem, byl vynikající vystudovaný výtvarník," dodává Pavel Jirásek.
Výstavu unikátní sbírky manželů Jiráskových "Kabaret loutka" můžete navštívit v Horácké galerii v Novém Městě na Moravě ještě do této neděle 12. ledna.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
