Ve sportu „ultimate frisbee“ rozhoduje o pravidlech duch hry
PŘÍBĚHY z VYSOČINY: Frisbee je kolektivní sport, hra s létajícím talířem. Není to ale jen házení kdesi na pláži nebo u rybníka. O sport se zajímala Dáša Kubíková
Říká se mu sport vysokoškoláků a nejvíce týmů hraje frisbee ve velkých městech, kde hráči studují na univerzitách. Ve Žďáře nad Sázavou se ale týmy před pěti lety zformovaly z hráčů, kteří tu studovali na gymnáziu i na dalších středních školách. Dnes jsou z nich studenti vysokých škol a na tréninky doma se mohou scházet jen o víkendech.
„To ale nevadí, většina hráčů trénuje i v týdnu s ostatními týmy,“ usmívá se kapitán žďárských Chupacabras.
Frisbee je vlastně plastový létající talíř, se kterým si může kdokoli házet u rybníka nebo na pláži. Když se ale hraje o medaile, nastávají velké rozdíly. Především už v tom, jak správně pojmenovat hrací náčiní. „My hráči ultimate frisbee tomu neradi říkáme frisbee,“ vysvětluje pobaveně David Novák.
„Pro nás je to disk. S diskem se vůbec nesmí běhat, jen házet. Účelem je dostat disk přihrávkami do koncové zóny.“ Na hřišti o velikosti asi poloviny fotbalového hřiště nejsou branky, a sport nemá dokonce ani rozhodčího.
Rozhodčí jsou všichni
„U nás rozhoduje spirit of the game, to je vlastně duch hry,“ říká kapitán. „Pravidla proto musí znát úplně všichni. Když se stane nějaký přestupek nebo faul, tak se hráči musejí dohodnout. Pokud se nedohodnou, tak se disk vrací na poslední přihrávku, kde nebyla pravidla porušena.“
Frisbee se hraje v halách, kde proti sobě hrají sedmičlenné týmy, a na venkovních hřištích, kde je hráčů více. Ti musí bojovat nejen s protivníky, ale i s počasím, říká David. „Venku jsou náročnější podmínky, proto jsou medaile z venkovních utkání prestižnější. Třeba největší turnaj se hraje v Nizozemsku v Amsterodamu, a tam většinou fouká a prší. Pak už je daleko těžší posouvat disk tam, kam člověk chce. Řeší se to tím, že se hráči snaží nahrávat na kratší vzdálenost. Ti nejlepší hráči jsou schopní přehodit 80, 90 metrů, což je délka toho hřiště, takže teoreticky se dá skórovat i na jednu přihrávku, ale jakmile začne pršet a foukat, tak je samozřejmě chytřejší používat kratší nahrávky.“
Děvčata ze Žďáru skončila na letošním halovém mistrovství České republiky s týmem Velká Morava stříbro a žďárský open tým získal zlatou medaili. „Loni byly oba týmy na druhém místě a letos už jsme vybojovali zlato,“ usmívá se David Novák a dodává, že se frisbee ve Žďáře nad Sázavou daří asi i proto, že tu mají všechny sporty dobré zázemí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
