V Moravci, Strážku a Radkově ještě před sto lety pracovali frčkaři. Vyráběli perleťové knoflíky

Pozůstatky po nich jsme objevili v Městském muzeu v Bystřici nad Pernštejnem. Na to, kolik knoflíkářů na Bystřicku do třicátých let minulého století pracovalo, toho zbylo opravdu málo.

Jedním z mála předmětů, které se po knoflíkářích dostaly do bystřického muzea, je speciální soustruh. „Sloužil k vysoustružení knoflíků z lastury,“ říká restaurátorka Martina Pulkrábková s tím, že předchůdcem kovového stroje byly šlapací dřevěné ponky. Oba stroje vyráběly polotovary, které se musely dál opracovávat a v neposlední řadě dírkovat. Právě dírkování a pak i přišívání knoflíků na karty bylo doménou žen. Řemeslo tak často zaměstnalo celou rodinu.

Je doložené, že knoflíkářské dílny byly i v samotné Bystřici nad Pernštejnem. „Překvapila mě ale oblast Moravec, Strážek a Radkov, kde jsme objevili záznamy, že tam byli faktoři, kteří vybírali od těch lidí,“ říká Martina Pulkrábková.  Výrobcům knoflíků se říkalo čamrdáři nebo frčkaři. „Na Moravci opravdu se jim říkalo frčkaři,“ dodává.

Čamrdáři a frčkaři vyráběli knoflíky buď z mořských lastur, které se dovážely například z Dalmácie. Používala se ale i perleť z rybničních škeblí. „Máme doklady u Dolních Kounic. Tam z Jihlávky vybírali rybniční škeble,“ dodává Martina Pulkrábková.