V kořenu přes cestu viděl František Vacek Panenku Marii. Postupně vyrobil celý betlém ze samorostů
Nedílnou součástí Vánoc je kromě pečení cukroví, úklidu a dárečků i stavění betlémů. A fantazii se opravdu meze nekladou.
Od jednoduchých vystřihovaných z papíru, přes slaměné po vyřezávané ze dřeva. A mnohé se dědí z generace na generaci. V Polné na Jihlavsku lidé své domácí betlémy ještě před svátky půjčují na výstavu.
„Jednou jsem šel s vnučkou, přes cestu ležel kořen, Viděl jsem v něm Panenku Marii,“ vzpomíná František Vacek z Polné. Samorostům se věnuje celý život. Vyrábí originální hole i pohádkové postavy. K Panně Marii postupně přibyla celá Svatá rodina i další postavy, a celý betlém je k vidění na výstavě v přízemí radnice v Polné. Není tam sám. „Jsou to betlémy Poleňáků i lidí z okolí. Máme betlém půjčený z kostelíčka, ze šustí, támhle ten v rohu je z Věžnic,“ ukazuje František Vacek.
Irena Sobotková vyřezala padesátifigurkový betlém za jeden rok
Jeden z největších betlémů na výstavě vyřezala za pouhý jeden rok Irena Sobotková. „Paní se do toho dala, když odešla do důchodu, najednou ji to chňaplo a řeže,“ říká František Vacek. Figurky paní Sobotkové jsou režné a vyřezávané v lidovém stylu. V betlému jich je asi padesát. Stejně jako u ostatních vystavených exponátů, i paní Sobotková svůj betlém pouze zapůjčila. Před Štědrým dnem si ho odnese, a postaví doma.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka