V Koreji patří k šálku čaje báseň. Od hostitele i hosta
Napadlo by vás u šálku čaje skládat básně? V Koreji je to u čajového obřadu téměř povinnost, vysvětlil čajový mistr William Lee při své návštěvě v jihlavské čajovně. Přesto, že v této exotické zemi existuje mnoho různých čajových obřadů, báseň by měla spontánně vytrysknout z každého hostitele, který svým hostům podává šálek čaje. A oni by mu měli spontánně odpovědět, samozřejmě také básní.
V Koreji se pije čaj už přes čtyři tisíce let, jedná se hned po Číně o druhou nejstarší čajovou kulturu na světě. Zatímco v Číně je čaj především běžný nápoj a v Japonsku jde při pití čaje především o formu a rituály, v Koreji jsou obě tyto složky propojené. Svůj vlastní čajový obřad má tamní královská rodina. Provozuje ho především při oficiálních královských návštěvách. Jiné čajové obřady má šlechta a zase jinak vypadají v buddhistických klášterech, kterých je v zemi na tři tisíce.
Čaj tu slouží jako prostředek k meditaci, ale také ke komunikaci mezi hostitelem a hostem. V dnešních školách se čaj a čajový obřad používá také jako prostředek výuky. Děti se učí etiketě u stolu, jak se chovat k ostatním lidem, ale také historii země nebo meditaci. William Lee sám vyučuje tradiční královský obřad, ale uvádí i pravidelný televizní pořad o čajové kultuře.
S korejským čajem se běžně nesetkáme
Veškerá výroba čaje v Koreji – pěstování, sklizeň i zpracování – je ruční a většinou ji provádějí mniši z klášterů. Vyrobit hrst čaje proto trvá asi týden, všechen místní čaj se v zemi vypije a export do Evropy prakticky neexistuje. O to vzácnější byla možnost ochutnat tento čaj na Vysočině. Konkrétně šlo o čaj ze sopečného ostrova, který díky velkému obsahu minerálů z půdy a soli z mořského větru chutná mírně slaně a hořce.
William Lee vysvětluje, že není dobré dát na první dojem: „U nápoje hodnotíme pět věcí - barvu a tvar čajových lístků, aroma, chuť, barvu výluhu, a také chuťový dozvuk. Pokud ochutnáváte korejský čaj poprvé, hořkost vás překvapí, ale když počkáte minutu, pod jazykem ucítíte velmi sladký chuťový dozvuk.“
Je to zelený sypaný čaj, který se zalévá vodou teplou 85 – 90 stupňů horkou a louhuje se dvě minuty. Při čajovém obřadu je důležité nalévat do jednoduchého bílého porcelánu, aby vynikla barva výluhu. Jinak drží šálek ženy a jinak muži. Každý šálek by se měl vypít natřikrát.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.