V kamenické knihovně stojí peklo. Vyrobil ho místní všeumělec
V adventním čase se na náměstích i v muzeích začínají objevovat betlémy. V městské knihovně v Kamenici nad Lipou na to jdou z druhé strany.
Místní všeumělec Jindřich Hájek postavil v Kamenici nad Lipou peklo. „Je to všude samý anděl, a já jsem si řekl: to přece není možný, aby andělé ovládli svět. Vždyť je taky druhá strana,“ vysvětluje tvůrce kamenického Pekla Jindřich Hájek.
Inspirace od vnoučat
Jak už to tak bývá, k modelování figurek ho přivedla vnoučata. „Když jim bylo tři roky, tak jsem šel kolem hračkárny a říkám: koupím jim zvířátka. Když jsem viděl ty ceny, tak jsem si řekl: to tě bude stát majlant, zkus to udělat.“ Po zvířátkách přišli na řadu čerti. Dnes má jeho peklo asi padesátku obyvatel, a další jsou ve výrobě.
Peklo má zatím dvě patra. V dolním jsou i kotle, které jsou prázdné, čisté a vyleštěné. „Zrovna mají sanitární den,“ říká Jindřich Hájek s úsměvem.
Lucifer a ti ostatní
Kam se člověk v Pekle podívá, vidí nějaký děj. Lucifer sedí na pohodlném trůnu a před ním se kaje lidská duše, ve školních lavicích sedí malí čertíci, ti staří dole u stolu hrají mariáš. Co je ale všechny spojuje, je úsměv. Peklo pana Hájka je milé. „Nevím, proč by se ti čerti měli tvářit špatně, když je jim dobře.“
Jindřich Hájek plánuje každý rok přistavět peklu jedno patro, a dokonce chce sepsat odbornou publikaci. „Kde bude všechno popsaný, jak se rozmnožují a tak dále.“
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
