Žďárský kapr žije v čisté vodě a snese nízké teploty. I proto získal ochrannou známku

Nejen proto ale získal Žďárský kapr vedle kapra třeboňského nebo pohořelického svoji ochrannou známku.

Slovovna

Cesta mnoha metráků kaprů na vánoční stůl začíná ve slovovně ryb rybářství Kinský ve Žďáru nad Sázavou. „To je druhá centrální slovovačka v republice postavená koncem 70. let,“ říká jeho vedoucí Petr Kulhánek. „Je to zařízení, které slouží k nakládce ryb pro vánoční distribuci. Všechny sádky jsou spojené přívodním kanálem do této slovovny. Je tady obrovská výhoda, že uvnitř nemrzne, takže ti lidé nemrznou a tolik tady nezkusí.“

„Čtyři lidé jsou schopni naložit šedesát metráků ryb za hodinu, bez velké dřiny, protože všechno je mechanizované a ryba přitéká s vodou a je nakládána mechanicky až na nákladní automobil,“ vysvětluje Petr Kulhánek. Z venkovních patnácti sádek je možné sem ryby nahnat. Kapr je v prosinci v klidovém režimu a dýchá přibližně jen asi dvakrát za minutu.

Ropšínský kapr

Petr Kulhánek tady pracuje už 40 let. „Máme žďárského lysce a žďárského šupináče, to jsou původní hejna, a pro výrobu tržních ryb se používá křížení s kaprem ropšínským původem z Ruska,“ popisuje Žďárského kapra vedoucí rybářství.

Ropšínský kapr je odolný druh, který snáší vyšší nadmořskou výšku, v čisté vodě také dorůstá pomaleji, a má i další výhody. „Normální kapr přijímá potravu od deseti stupňů, ale tento už od osmi stupňů. Ten kapr je proto schopný fungovat delší vegetační období, má 98 % přežití, takže jsou u něj minimální ztráty. Kapr roste čtyři roky, na rozdíl od kapra třeboňského, kde jej dokážou dochovat už za tři roky, a znalci vědí, že déle rostoucí maso je také chutnější,“ dodává Petr Kulhánek.

Rybníky, ve kterých se Žďárský kapr chová, se ve většině případů nacházejí na území CHKO Žďárské vrchy, jsou zpravidla umístěné na pramenech řek, kde je nejčistší voda. Pro svou kvalitu si Žďárský kapr získal v roce 2018 ochrannou známku.