V Kamenici vařili černou polévku z lidského masa. Hrůzný příběh z pobělohorské doby si místní připomínají dodnes
V kamenickém zájezdním hostinci se v první polovině sedmnáctého století děly strašné věci. Dokonce o nich existuje úřední záznam. Znamená to, že nemluvíme jen o nějaké pověsti či domněnce. Případ údajných vražd a následného pojídání lidského masa řešil v roce 1629 soud. Časy to tehdy byly těžké a ne nadarmo se jim říkalo doba temna.
„My jsme se o tom dozvěděli, že to vyšlo v Moravském věstníku, který vydává Muzeum Brno. Já když jsem to četla, tak jsem si uvědomila, že už mi to vyprávěla prababička,“ říká kamenická knihovnice Marie Rečová. Co se tehdy na vánoce roku 1628 vlastně stalo? Příběh vyprávěný od úst k ústům se už trochu liší od oficiálního záznamu. „Jel císařský posel, už byl večer, tak chtěl přenocovat v Kamenici. Zašel si do zájezdního hostince. Přišel k němu malý chlapec a říkal mu, aby tam nezůstával, nebo že se mu stane něco zlého,“ vypráví Marie Rečová.
Mušketýr císařské gardy
Onen posel byl ve skutečnosti mušketýr císařské gardy Paul Simon Lasser, který byl na cestě z panství Rychnov v Čechách do Vídně. I listina hovoří o malém chlapci, který vojákovi dokonce řekl, že jen před pár dny hostinští zabili řemeslníka Puršela a jeho maso naložili do soli. Na otázku, co s masem dělají, chlapec odpověděl, že většinou končí v černé polévce. „Prababička to říkala s tím, že si poručil guláš, a že v něm našel kus useknutého palce,“ dodává knihovnice.
Mušketýr chlapci zpočátku nevěřil. Brzy ale názor změnil. „Jak byly pootevřené dveře, tak slyšel rachot a viděl, jak hospodská s hospodským táhnou zakrvácený špalek, který měl okovy na ruce,“ pokračuje ve vyprávění Marie Rečová. Historický záznam dokonce hovoří i o okovech na krk a nohy, neckách a škrabáku. V této chvíli už mušketýr myslel jen na útěk. Ve Vídni případ nahlásil a podal výpověď u polního soudu císařské gardy.
Přijela komise, ale na nic nepřišla
„Císařpán sem vypravil komisi, jenže ta komise nic nenašla, protože měli dostatek času, aby to všechno zlikvidovali,“ vypráví dál Marie Rečová. V zápisu z Moravského věstníku není nic o vyřešení případu. Uvádí ale, že císař zamítl propuštění hostinského z vězení.
Zájezdní hostinec už v Kamenici dávno nestojí. „Nevím, jestli je to pravda, ale v tom domě, který je na tom místě, kde byl zájezdní hostinec, našli pod podlahou kostry,“ uzavírá tajemný příběh Marie Rečová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
