V Blízkově skákali v létě na lyžích už ve čtyřicátých letech minulého století. Stačila na to sláma

4. leden 2016

Příběhy z Vysočiny

V Blízkově na Žďársku se už ve čtyřicátých letech minulého století lyžovalo i v létě. Nadšení lyžaři si tam v roce 1947 postavili skokanský můstek se slaměným povrchem. Smůla je, že skokánek vydržel stát jen pouhých jedenáct let. Dodnes tam na něj ale vzpomínají.

„Tu věž postavil Josef Svoboda z Blízkova, to byl sportovec,“ vzpomíná Vlastimil Coufal z nedalekého Dědkova. Skokanský můstek byl ze smrkového dřeva, vysoký dvacet dva metrů. „Sedláci mu na to dali dříví. Nejvíc dřeva mu dal Antonín Pouzar z Dědkova,“ dodává pamětník. Jezdit jen v zimě ale místním sportovcům v čele s Josefem Svobodou nestačilo a hned vymysleli řešení. „Nechal vycepovat slámu a tu slámu navázal provazama na tu věž. Dolů na dopad navozil hrabanku z lesa a nařezal řezanku ze slámy,“ popisuje Vlastimil Coufal.

Hrála tam kapela a Jaša čepoval pivo a zonku za šedesát haléřů

Blízkovský skokanský můstek hned získal popularitu. Vlastimil Coufal si ho sice nikdy nesjel, ale na závody chodil. Byla to vždy velká událost. „Tam bylo moc lidí, hrála tam Tunova kapela z Černého. To bylo v šestapadesátém roce. Jaša čepoval pivo, zonku, ta byla dobrá, za šedesát haléřů,“ vzpomíná Vlastimil Coufal. Ze závodů tehdy vznikl i filmový záznam, který se ale během let ztratil neznámo kam.

Strašný vítr foukal dvě tři minuty. Zboural komín u Dřevony i blízkovský skokánek

Brzy nato zmizel i blízkovský skokánek. Ve středu dvacátého osmého května kolem třetí hodiny se zatmělo a od Kamenice přišla bouřka. „Přišel strašnej vítr, ten trval maximálně dvě, tři minuty. Nadělalo to velikánský škody,“ popisuje tehdejší pohromu Vlastimil Coufal. „V Měříně to vzalo komín u Dřevony, rozbilo to střechu sokolovny, nám to udělalo velký neštěstí tady, v Zadním Dvorci, v Zahradištích a ta věž tím větrem byla zbouraná,“ popisuje.

Znovu už skokánek nikdo nikdy nepostavil. Dnes na jeho místě stojí informační tabule s fotografiemi.