Uběhnuté kilometry? To je měřitelná jednotka štěstí, říká trenér běhu Michal Vítů

„Jediné, co je při běhu nepříjemné, je bouřka. Hromy blesky. A velký vítr vám z hlavy udělá pátrací balon, to jsem si včera užil, tady na Vysočině skoro vždycky. Ale nechá se. V bouřce je ideální se co nejrychleji někam schovat. Je to opravdu nebezpečné, to je i problém při pořádání Run Czech, to jsou závody, které máme na starosti. Musím zaklepat, zatím nás bouřka nepotkala,“ vysvětluje Michal Vítů a přiznává, že při bouřce si nadává, kam to zase vlezl.

Běh je můj životní postoj

Michal Vítů pobíhal od mládí, hrával hokej, hrával fotbal. Na letní běžecké přípravě ho napadlo, že zkusí běžet z hřiště domů, zvládnul to a začal pobíhat, jak sám říká. „Pokud se týká toho prozření, tak to se stalo, když mi bylo asi 30 let. To bylo v zimě, s Marcelem Brožem jsem absolvoval běžeckou zimu a potkal jsem se s průkopníkem rekreačního běhání Milošem Škorpilem,“ vzpomíná na své začátky Michal Vítů.

Právě nejznámější propagátor běhání Miloš Škorpil tehdy před pár lety na jaře běžel svou cestu kolem České republiky a zastavil se i v Pelhřimově, Michal běžel s ním až do Jindřichova Hradce. „Když jsem tam doběhl, bylo to jasné. Kopačky jsem pověsil na hřebík a od té doby je běh můj životní postoj.“

Běžecká lama je člověk, který počítá uběhnuté kilometry jako měřitelnou jednotku štěstí

„Běh vás srovná po tělesné stránce, taky po duševní stránce. Princip toho všeho je, že člověk krásní. Začne koukat po lepších věcech, nekouká v televizi na zprávy, jak lidi brečej. Nekouká z okna a neříká si, to je ale škaredý počasí, ale: Ježíš, ať už je odpoledne, ať už můžu jít běhat. Je to oslava života ten běh,“ vyznává se Michal Vítů.

Uběhnuté kilometry pelhřimovský rodák spočítané nemá, ale každý běžec má svůj deník, do kterého si píše, kolik toho naběhá. „Já se řadím do té kolonky, které říkáme běžecká lama, to je člověk, který si počítá kilometry jakožto jednotky měřitelného štěstí. Loni jsem měl 7 400 kilometrů,“ směje se Michal Vítů.

Nejdůležitější pravidlo? Běžec nikam nespěchá

„Běhání není boom, ten opadne, běhání je trend, určitě o něj zájem neopadne. V Praze jsou v sedm hodin večer parky plné bláznů, jako jsem já. Důležité je s během nezačínat, ale začít. Lidi běhají strašně rychle, je důležité běhat pomalu. Běžec nikam nespěchá, to si zapamatujte.“

Člověk musí začít s během udržitelně. „Šílený úprk, zapotíte se, zadýcháte se a výsledek? Řeknete si: běh není pro mě. Musíte začít kombinací běhu a chůze. Velice rychle dáte svůj první kilometr a už jste naše,“ usmívá se trenér běhání Michal Vítů. A radí začínat na rovince, na asfaltu, třeba na cyklostezce. Důležité jsou dobré boty, ty běžci udělají mech i z asfaltu.

Špatné boty v kombinaci se špatným běžeckým stylem pozlobí i krční páteř

A jak vybrat to nejdůležitější pro běh? „Boty musí být o číslo větší. To je zásada číslo jedna, nesmí s vás nikde dotýkat. Kupte je ve specializované prodejně, kde se vás zeptají, jaký máte kotník, kde budete běhat. Špatné boty vám mohou odrovnat krční páteř,“ upozorňuje šéftrenér PIM Běžeckého klubu Michal Vítů.