Třetina Štáflovy bašty v Brodě je pod zemí. Podobně jsou na tom i zbytky historických hradeb

Dnes už z vysokých obranných zdí stojí jen malá část, a dopravě musely ustoupit i zbytky bran.

Malé město

Štáflova bašta je dnes nejvýraznějším pozůstatkem původního opevnění města, ze kterého zbyla asi jen třetina. Ostatně středověký Německý Brod nebyl nijak velký. „Od kostela Nanebevzetí Panny Marie přejdeme na druhý konec za minutu a půl,“ říká ředitel Muzea Vysočiny Havlíčkův Brod Michal Kamp.

Město mívalo celkem čtyři brány, z nichž nejvýraznější byly jižní a severní, přes které vedla tehdy velmi obchodně významná Haberská stezka. Obě brány vydržely jen do konce 19. století, kdy musely ustoupit zvyšující se dopravě.

Původně neměla bašta střechu, ale cimbuří

Na Štáflově baště, do které je dnes vstup z parku Budoucnost, je jasně vidět, jak se během let postupně navyšoval okolní terén. „Když vejdeme dovnitř, tak se nacházíme v jedné třetině věže,“ říká Michal Kamp s tím, že podobně jsou na tom i pozůstatky hradeb.

Původní dno bašty je možné si představit při pohledu do sklípku pod točitým schodištěm. A nezměnila se jen výška. Když bašta ztratila obrannou funkci, přibyl i romantický balkónek. „V 19. století se bašty zastřešily, zazdila se okna, daly se tam rámy s výplní, a fungovalo to jako provizorní byty,“ vysvětluje ředitel muzea.

Štáflova bašta dostala jméno po místním rodákovi, malíři Otakaru Štáflovi a dnes je v ní stálá expozice o jeho životě a díle. V nejvyšším patře věže jsou umístěná Štáflova diorámata ze života Karla Havlíčka Borovského.