Vysočinou projel Spolek plečkařů. Dvacítka chlapů z Jižní Moravy na prastarých kolech

24. červen 2025

Největší audioportál na českém internetu

Spolek plečkařů ze Včelar | Foto: Irena Šarounová, Český rozhlas

Vysočinou projel Spolek plečkařů. Neznáte je? Tak to si poslechněte dnešní Příběh z Vysočiny

V hospůdce, kousek pod nádražím, v Náměšti nad Oslavou zahájilo své letošní putování dvacet veselých chlapů v oblečení jako z první republiky. 

Kola spolku plečkařů ze Včelar

Mluvili moravským nářečím a přijeli na prazvláštních jízdních kolech, ověšených starými kufry, plyšáky a plácačkami na mouchy. Představili se jako Spolek plečkařů.

Spolek plečkařů ze Včelar

„Je to taková parta exotů, máme rádi třicátá léta," říká prezident Spolku plečkařů Radim Luběna. Každý rok vyrážejí ze Včelar u Bílovic na týden bez bab. „Na začátku jsme ty holky pozvali. Ale jelikož se žádná nedostavila, tak od té doby jsme se zařekli, bude to bez holek," vysvětluje. Vyjeli už i do zahraničí, byli v Rakousku, Polsku, na Slovensku, nejradši ale mají Českou republiku. „Hlavně se domluvíme," dodává prezident spolku. Pro rok 2025 zvolili za start a cíl Náměšť nad Oslavou, kam přijeli vlakem, kola přivezl valník.

Spolek plečkařů ze Včelar

Spolek plečkařů jezdí doslova na plečkách. Moderní kola s mnoha převody nepřipomínají ani zdaleka. Naopak, připomínají bicykly, na kterých po rovinách Jižní Moravy jezdívaly, a snad ještě jezdí, dámy v krojích. „Občas nějakou oslovíme, jestli se jí na tom dobře jezdí. Když ne, tak jí to vyměníme za novější, a ty staré si necháme," říká Radim Luběna. Náročnější je pak i servis během jízdy. „Když nám po cestě upadne šlapátko, řídítka, tak hledáme spřízněné duše, které nám to svaří. Nejlíp se to řeší v hospodě. Tam se dá dohodnout kdeco," dodává.

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.