Svobodné matky byly na statcích za železnou krávu. I to se dozvíme z knížek Vlasty Pittnerové

14. říjen 2015

Nebýt Polné a vlastenecké rodiny Pittnerových, psala by Božena Němcová německy a nepoznala by Karla Havlíčka Borovského. To s hrdostí říká Miluše Skočdopolová, prapraneteř vlastenky a první české profesionální spisovatelky Vlasty Pittnerové.

„Vlasta Pittnerová byla sestra mojí prababičky, a protože umřela bezdětná, tak veškeré památky na ní skončily v tomto domě,“ říká Miluše Skočdopolová. Spisovatelka se narodila v lednu 1858 v domě s číslem šedesát osm na Sezimově náměstí v Polné. Dnes je na domě pamětní cedule a uvnitř penzion. Kdysi tam měl Antonín Pittner obchod.

V místnosti za obchodem se často scházela polenská vlastenecká společnost. A nejen ta. „Scházela se tady s polenskými vlastenci Božena Němcová a říká se, že tady se seznámila s Karlem Havlíčkem Borovským, který také často do Polné zajížděl na návštěvy,“ říká Miluše Skočdopolová. Právě v domě Pittnerových Božena Němcová poprvé přičichla k vlastenectví. Říká se, že kdyby nebylo Polné, napsala by slavná spisovatelka místo Babičky knihu Grossmutter.

V této vlastenecké atmosféře vyrůstala i Vlasta Pittnerová. Psala už od mládí, přispívala do novin, ale ke svému hlavnímu dílu se dostala až po svatbě. Za svým manželem se přestěhovala do Polničky na Žďársku. Tady si povídala s lidmi, poslouchala jejich příběhy a zaznamenávala je. Díky desítkám jejích knih si teď dokážeme představit, jak v devatenáctém století žili chudí i bohatí lidé na vesnicích, zámcích i ve městech. „Pittnerovou jsem přečetla celou a díky ní se můžu považovat za znalkyni života na vesnici v devatenáctém století,“ přiznává Miluše Skočdopolová.

V knihách Vlasty Pittnerové nacházíme i příběhy výměnkářů. Je tu přesně popsáno, jak tehdy probíhalo dělení majetku na statku. Kdo měl právo dědit, kdo neměl a jaké povinnosti měly děti k rodičům. Pittnerová se samozřejmě hodně zaměřovala na život a problémy žen té doby. Stačilo totiž velmi málo a žena byla rodinou zavržena. Například svobodná matka se na statku stala takzvanou železnou krávou – člověkem, který zůstal rodině na krku a neměl žádná dědická práva.

Sama Pittnerová si užila své. „Po deseti letech utíká od manžela a jde do Prahy rozhodnutá, že se bude živit sama, než aby žila s ním a nechala se od něj mlátit,“ říká Miluše Skočdopolová. Pittnerová se tak stala první českou profesionální spisovatelkou, i když ji k tomu vlastně dohnal život. V té době bylo opuštění manžela něco nevídaného a zavrženíhodného. Ženy měly radši milence, než aby odešly. Tuto cestu zvolila například další česká spisovatelka Růžena Svobodová.

„Pittnerová pomůže, když je člověku těžko. Když máte nějaké problémy, hlavu plnou starostí, tak je potřeba vzít si Pittnerovou a zjistíte, že ty problémy byly i dřív,“ říká z vlastní zkušenosti Miluše Skočdopolová. Sama celý život pracovala v polenské knihovně a v devadesátých letech dokonce založila vlastní nakladatelství a vydala šedesát šest knih Vlasty Pittnerové.

Rodný dům Vlasty Pittnerové v Polné
Spustit audio