Švestková omáčka „Muzika“
Tradiční švestkovou omáčku dělávaly babičky na Vysočině jako štědrovečerní dobrotu. Někde se nazývala muzika.
- asi 1 kg sušených švestek
- 1 švestkový kompot
- švestková povidla
- ořechy – 250 g různé druhy
- 250 g sušených datlí nebo fíků
- 100 g rozinek
- badyán
- 2 celé skořice
- hřebíček
- vanilkový cukr
- 1 citrón – šťávu i kůru
- trocha kokosu
- rumová tresť
- asi 5 litrů vody
Tak jí říká i vychovatelka ze světelské ženské věznice Hana Kocmanová, která má recept po mamince, a ta zase od své maminky.
Omáčka je sice hlavně švestková, ale kromě švestek sušených, kompotovaných a povidel potřebujeme všechny druhy oříšků, na jaké si jen vzpomeneme – vlašské, lískové, mandle, nesolené buráky, a podobně. Nachystáme si i další sušené ovoce třeba rozinky nebo datle. Nesmí chybět kokos a dva perníky na strouhání. Z koření je to badyán, skořice a hřebíček. Důležitý je i vanilkový cukr, čerstvě nastrouhaná citrónová kůra i šťáva z citronu a také trochu rumové tresti.
„Všechny švestky, rozinky i datle dáme společně se všemi ořechy do vody, a přidáme klasické vánoční koření, které nám to doma provoní - badyán, skořici a hřebíček. Všechno dohromady se vaří minimálně hodinu a půl, aby se uvolnily a prolnuly vůně. Když je to uvařené, k nastrouhanému perníku přidáme asi dvě deci vody, promícháme a vlijeme do omáčky, aby fungoval jako zahušťovadlo. Zároveň přidáme citrónovou šťávu i kůru, a povidla,“ říká Hana Kocmanová.
Když je omáčka zahuštěná perníkem, a dochucená citronem, trestí a vanilkou, dosladí se, přidají se povidla a může se podávat.
Někdo ji schoval do lednice na delší dobu jiný jen do štědrého dne. Tato omáčka nejlépe chutná znovu zahřátá a s čerstvou vánočkou, vzpomíná Hana Kocmanová: „U nás to vždycky bylo na štědrý den jako první chod. Samozřejmě se k tomu může jíst vánočka, někdo to jí teplé a někde pouze jako kompot.“
Nejnovější recepty
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.