Střelci jsou uvážliví lidé, žádní zmatkaři
Sportovně střelecký klub v Novém Městě na Moravě sdružuje fanoušky sportovní střelby z puškových i pistolových zbraní. Má přes třicet členů a sympatizantů. Ne všichni sice soutěží a jezdí aktivně po závodech, ale střelnice je k dispozici každému z nich. Když si chce někdo zastřílet, po delší době se zdokonalit ve střelbě, může přijít a střelnici využít.
Venkovní střelnice jsou dvě, každá jiná. Kulové puškové disciplíny se střílejí na vzdálenost 50 metrů, terče jsou stejné jako u mezinárodních soutěží i domácích mistrovství.
„Pistole mají kratší hlaveň, drží se jednou rukou a dají se schovat třeba pod kabát,“ charakterizuje pro laika s úsměvem rozdíly mezi puškou a pistolí střelecký trenér Milan Marek. Pistoli má každý střelec svou. Některé nesou na pažbě jmenovku, ale všechny pažby pro sportovní střelbu jsou ortopedické. „Musí padnout do ruky, protože nastřílet třeba 60 ran do středu terče, to už je hodně náročné,“ vysvětluje. Řezbářem se stává každý střelec sám. Pažbu si upravuje pomocí dlátek, rašplí, frézek i kytů.
Speciální oblek musí odpovídat pravidlům
Na trénincích i na závodech mají na sobě střelci oblek, na kterém se měří všechno možné, nejen velikost. Milan Marek dodává: „Pravidla určují tuhost oblečení, to, jak je oblek silný, jakou má tuhost v průhybu, aby nezvýhodňovalo střelce. Na velkých závodech se tyto věci měří a ty míry určují mezinárodní střelecká pravidla, která se dodržují.“
Chcete se podívat, kolik jste nastříleli? Musíte počkat na pokyn, a to i na tréninku, kde platí stejně přísná pravidla jako na soutěžích. „Velí se zastavit palbu, zbraně vybít. Až když jsou zbraně vybité a odložené, teprve potom se může jít k terčům.
Střelecký sport je jedním z nejbezpečnějších sportů
Každý střelecký klub je neustále pod kontrolou. „Musíme mít v pořádku evidenci zbraní, na zbraně jsou evidenční knihy. Musí být také řádně uloženy v trezoru a zabezpečeny elektronicky,“ říká předseda klubu Jindřich Dvořák. Je přesvědčen o tom, že sportovní střílení je bezpečné. „Jsme hlídaní ze všech stran. A také my všichni tady víme, co střelná zbraň dokáže udělat, víme, co máme v ruce. A od nás to ví i mládež, která sem chodí.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
