Sokolové před 100 lety proměnili synagogu v tělocvičnu. Dnes má Police židovskou památku zpět

17. květen 2022

V Polici u Jemnice, téměř u rakouských hranic, stojí unikátní stavba. Ještě v roce 1989 do ní místní děti chodily cvičit. 

Dvacet let poté vzali synagogu z Police do rukou historici, památkáři a restaurátoři, a vrátili jí podobu vesnické synagogy ve stylu selského baroka.  

Židovská ulice

Téměř na konci Židovské ulice v Polici u Jemnice stojí velká bílá chalupa s barokním štítem a šesticípou hvězdou na vrcholu. Je to vzácná ukázka vesnické synagogy, která svou historickou podobu dostala zpět poměrně nedávno. Dobrých sedmdesát let totiž místním sloužila jako tělocvična.

„Židé přišli do Police po roce  1670, v roce 1908 odtud odešel poslední obyvatel,“ říká architekt a památkář Jaroslav Klenovský, který se na rekonstrukci vzácné památky podílel. Majitelem synagogy se v roce 1903 stal majitel panství hrabě Vražda z Kunevaldu, který budovu po vzniku Československé republiky daroval Sokolům. 

Tělocvična

V dalších letech tak sloužila místním jako tělocvična. S tím souvisela postupná devastace zásadních stavebních prvků synagogy, například ženské synagogy. „Napříč byl umístěn trám, a z něj visely kruhy,“ ukazuje na stropní klenbu architekt Klenovský. 

Zásadní změna přišla i v 50. letech minulého století. „Dali sem násyp, což byla škvára. Na té škváře byly parkety,“ říká Klenovský s tím, že podlaha se zvedla o dobrých osmdesát centimetrů. Po odstranění škváry se ukázala zachovalá cihlová podlaha, která pochází z poloviny 19. století. Nástěnné a nástropní malby zakrývala bílá barva. „To bylo dobře, ty malby byly konzervovány.“

Díky zachovalým patkám sloupů bylo možné zrekonstruovat celou ženskou galerii. Dilema měli památkáři při objevu pozůstatků kruhového řečniště uprostřed synagogy. Jde totiž o stavební prvek, který používali ortodoxní věřící v době vzniku synagogy, v 18. století. Později bylo kruhové řečniště nahrazeno pódiem před svatostánkem. Kruhové řečniště je v dnešní době opravdu vzácné, rozhodnutí proto padlo pro něj. 

Návštěvníci polické synagogy si tak mohou představit, jak židovské obřady probíhaly. Na stěně jsou informační tabule, kde se dozvědí spoustu zajímavostí ze života Židů na vesnici, nechybí ani fotografie z doby těsně před rekonstrukcí.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová