Rodina majitele hotelu se otrávila houbami. I to prozradil náhrobní kámen na telčském hřbitově

Nápisy na hřbitovních náhrobcích často vyprávějí celé příběhy. A nejsou to jen data a tituly, ze kterých se dozvídáme, že ona dáma byla paní továrníkovou či chotí starosty města. Někdy stačí jen zamyslet se nad tím, proč tolik lidí skonalo v jeden stejný den. Když se pak najde šikovný kronikář, který zapátrá v archivech, stojí před námi celá historie města.

„Ten náhrobek je zajímavý tím, že je trojboký. Nápis připomíná, že jsou tu pochovaní manželé Želivští. Zemřeli v měsíci září 1855,“ čte z náhrobku na hřbitově u Matky Boží na Starém městě v Telči kronikář Oldřich Zadražil. A to není všechno. Na druhé straně náhrobku čteme jméno dvacetileté dívky stejného příjmení. I ona zemřela ve stejný den. „Rodina zemřela na otravu houbami,“ zjistil Oldřich Zadražil. Želivští tehdy v polovině devatenáctého století provozovali známý telčský hotel Černý orel. Otrávili se i někteří zaměstnanci. Hosté naštěstí houby nedostali.

Rod Veselých potřeboval na jména dva náhrobky. Je v Telči už od sedmnáctého století

Oldřich Zadražil dokáže spojit snad každý náhrobek s příběhem celého rodu. Po hřbitově U Matky Boží dokonce provází zájemce a vypráví jim celé kroniky. Některé nápisy opravdu vyvolávají zvědavost. Třeba tento: Filip Šašecí, měšťan telecký, mistr pernikářský, cukrářský a voskářský. Kdo to byl? „Patřil k lidem, kteří se zasazovali o to, že Telč ve druhé polovině devatenáctého století byla výrazně česká,“ vysvětluje kronikář. Další hrob dokazuje, že některé rody jsou na Telč vázané stovky let. „Stojíme nad hrobem, kde je poslední pohřbenou paní doktorka Ludmila Veselá. Byla velice oblíbená. Její rod tady má náhrobky od sedmnáctého století,“ říká Oldřich Zadražila a odhrnuje větve, které náhrobek zakrývají. Za nimi je vidět starší náhrobek se jmény dalších a dalších zástupců rodu Veselých.

Jaroslav Pantoflíček byl známý geodet a pomáhal utvářet státní hranice

Svůj hrob má na hřbitově U Matky Boží například i učitelka Marie Veselá, znalkyně horáckých krojů nebo geodet Jaroslav Pantoflíček, který po roce 1918 pomáhal utvářet státní hranice.

Spustit audio