Radostínské ženy umí radost násobit

13. prosinec 2016
Vánoční dekorace

Přestěhovat se do menšího města nutně neznamená, že člověk zůstane bez přátel. Když před osmi lety měnila Miroslava Čapková okresní město Žďár za Radostín nad Oslavou, našla si kamarádky hodně rychle. Protože její ruce chvíli nevydrží bez tvoření a hlava bez nápadů, vymyslela si tvořivé večery.

„Protože jsem tím tvořením tak trošku postižená, až přímo posedlá, navrhla jsem pár základních témat a oznámení jsem dala na benzínku a do místního rozhlasu. A ženský se postupně zapisovaly a zapisovaly, až jich tam bylo pětačtyřicet,“ směje se Mirka.

Když se o něco později skupina ustálila na menším počtu, scházela se nejprve ve školní třídě, kde ale nebylo dost zásuvek na lepicí pistole, takže následně v jídelně místní školy a ještě později v bývalé školce. Tady se jejich setkání konají každé dva týdny dosud. „Rozesíláme maily, pokaždé se to vyhlásí místním rozhlasem a máme letáčky v obchodech,“ upřesňuje Jiřina Tlustošová, která se po Mirce Čapkové pustila do organizačních věcí.

Miroslava Čapková, Jiřina Tlustošová, Radostín nad Oslavou

Zajímavá a atraktivní témata táhnou, na zdobení velikonočních vajíček voskem přišly desítky žen, podobně zaujaly i panenky z kukuřičného šustí, vzpomíná Mirka: „Když nás učila paní Havelková ty panenky, tak to nás přišlo taky hodně, protože to bychom si jinde neměly šanci vyzkoušet.“ Kdo má nějaký nápad z knížky, z internetu, na něco přijde, přinese ho na tvořivý večer a do výroby se mohou pustit všichni.

Baví nás všechno

Paní Jiřina přemýšlí, co vyrábí nejraději a nakonec přiznává, že asi všechno. Lepení věnců, výroba vánočních dekorací i batikování krásných barevných šál. Mirka také vyjmenuje spoustu technik: „Korálkování, drátkování, vystřihovánky, floristika, vyšívání, dekorace ze všelijakých materiálů, dřevořezba, ovčí vlna, prostě všechno. Kromě kovařiny snad není technika, kterou bych si nezkusila.“

Vánoční dekorace

A co na tvořivou posedlost říkají muži? „Jsou tolerantní, sice si občas zanadávají, že jsou doma všude bedýnky s komponenty, ale jsou shovívaví a vydrží to s námi,“ říká Jiřina. „Ozdobený dům ale neocení, manžel je toho názoru, že jíst se to stejně nedá, takže je to zbytečné,“ směje se.

Ručně vyrobené dekorace z tvořivých večerů se prodávají na každoroční Vánoční výstavě. Výtěžek z dobrovolného vstupného i z prodeje posílají ženy z Radostína do dětského oddělení novoměstské nemocnice, přispěly i na hračky pro místní školku nebo konkrétním postiženým lidem. Čas ani materiál se penězi neměří, protože důležitější je radost. „My si uděláme radost, že to vyrobíme, pak si udělají radost ti, co si to koupí, udělají radost někomu, koho tím obdarují, a my pak uděláme radost těm, kterým věnujeme ten příspěvek. Jsme v Radostíně, tak děláme radost, ne?“ říká Mirka a Jiřina uzavírá: „Máme z toho dobrý pocit, že když už se s tím děláme, že se to líbí, a že to má nějaký smysl.“