Řád Bílého lva pro tatínka si pověsím do ložnice, říká Vee Darlington, dcera Karla Kuttelwaschera
Největší stíhací eso britské válečné historie, pilot RAF Karel Kuttelwascher by se letos dožil sta let. Jeho úspěchy v pilotní kabině byly ohromné, počet sestřelených německých letadel dosáhl dvacítky. Karel Kuttelwascher odešel z Československa přes Polsko do francouzské Cizinecké legie, a pak ke francouzskému letectvu. Po porážce Francie přešel do Velké Británie.
V Royal Air Force byl přidělen k 1. stíhací peruti a brzy začal létat pouze v noci. V Británii si z něj dělali legraci, že mrkve ze své domácí zahrádky může rozdávat kolegům, protože sám žádné nepotřebuje, jak výborně vidí i za tmy.
V roce 1942 založil v Británii rodinu. Se svou ženou Ruby měli nejprve syna Huwa a po něm dvojčata, děvčata Mari a Vee. Po válce se chtěla rodina usadit v Československu, ale jejich pobyt zde byl nakonec velmi krátký. Ze strachu před komunisty se vrátili do Británie už v roce 1946 a Karel Kuttelwascher získal britské občanství.
Říkali nám kettle washer - myčka konvic
Pro Brity bylo Karlovo příjmení dost náročné. Ve válečném zpravodajství se objevoval pod přezdívkou Kut. Dcera Vee Kuttelwascher (provdaná Darlington) připojuje své vzpomínky ze školy: „Pro děti to bylo těžké. Říkali nám všelijak, vymýšleli přezdívky, třeba kettle washer nebo skittle masher, bylo to legrační.“ Otcovo pracovní vytížení ale vedlo k rozluce a rozvodu rodičů a děvčata vyrůstala s matkou. „Navštěvovala jsem ho, brával nás na Farnborough Air Display, to je největší leteckou přehlídka v Británii. Ale o svých úspěších za války mi nevyprávěl. Vůbec jsem o tom nevěděla, byl velice skromný,“ popisuje tatínka Vee.
Osudovou náhodou se Vee seznámila s milovníkem válečné letecké historie Rogerem Darlingtonem, jehož otec byl také letec. Vzali se, a Vee vysvětluje: „Dokud můj manžel nenapsal o mém otci tu knihu, Night Hawk (pozn. česky vyšlo jako Noční jestřáb), nic jsem o tom nevěděla. Myslím, že většina válečných hrdinů o tom, co ve válce prožili, moc nemluví.“
Když létal, byl velice šťastný
I po válce zůstal Karel Kuttelwascher ve vzduchu. Stal se dopravním pilotem pro aerolinky British European Airways. „Celou tu dobu byl pilotem a létal strašně rád,“ říká Vee. Zemřel ale velice brzy. Na dovolené v Corwallu dostal infarkt a v nemocnici mu podlehl, když mu bylo pouhých 42 let. „Řekla mi to tenkrát maminka, protože to bylo po celé Anglii ve zprávách i v novinách. Byla jsem z toho strašně nešťastná,“ přiznává Vee, které bylo tehdy teprve 14 let.
Do Československa jezdí velmi ráda. Poprvé tu byla jako sedmiměsíční batole, následovalo nejméně dvacet dalších návštěv. Jedna z nich byla u příležitosti povýšení Karla Kuttelwaschera in memoriam do hodnosti brigádního generála. „Bylo to v roce 2000, přijely jsme se sestrou na Hradčany a cenu nám předával Václav Havel. Řekla jsem mu: Děkujeme vám, pane prezidente. On byl totiž také náš hrdina,“ směje se Vee. Naposledy přijela 28. 10. 2016 převzít z rukou českého prezidenta Řád bílého lva vojenské skupiny I. třídy pro svého otce. „Je to veliká pocta, bylo to úžasné. Bude viset v mé ložnici vedle toho předchozího vyznamenání,“ říká šťastně.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
