Pyl z rostlin kolem dukovanské elektrárny sbírají nové včely. Úly jsou pod chladícími věžemi

Jestli jim vyhovuje prostředí u elektrárny a květena v jejím okolí, prozrazuje včelař Pavel Štefka, který sem včely nasadil a stará se o ně. První med stočil teprve před pár dny. „Odhadem si myslím, že sedmdesát kilo. Tato snůška může být bohatá, ale ta další nemusí být žádná. Zatím je to v plástech a teprve se uvidí, jak to poteče.“

Kolem úlů vyrůstá na poli kukuřice, zatím je malá, ale potravy mají včelky dost. Jejich doletová vzdálenost je až tři kilometry, takže sladký nektar si vždycky najdou. „Tady byly velké lány řepky, což je pro ně dost podstatné. Obyvateli je řepka zapovídaná, ale když se zemědělec chová tak, jak má a nestříká, když jsou včelky v letu, tak ta řepka jim dává hodně pylu, je úžasná. Kousek dál jsou akáty, pro ně jsou taky výborné, nehledě na to, že akátový med je hodně ceněný, dlouho krystalizuje a má speciální chuť,“ říká včelař.

K úlům opatrně, jen z boku nebo zezadu

Nejen v době, kdy včelař sebere včelám med, což je poněkud znervózní, by se k úlu nemělo přistupovat zepředu. Člověk jim totiž může vytvořit nepříjemnou překážku v letu. „Ne, že by ta včelka chtěla štípnout, že ji člověk naštve, kvůli tomu do přírody nelétá, ale ona má koridor. Když odlétá, nebo když se vrací s plnou náloží pylu, tak je pro ni obtížné přistát a najednou jí tam stojí překážka. Tak ona, když narazí, ulekne se a mohla by štípnout,“ varuje pan Štefka.

Pavel Štefka má včelstev více v jihomoravských Bohuticích, kde žije a vyrábí nejen klasický, ale i ochucen med. Za včelami do Dukovan jezdí, jak je potřeba. Protože se právě rojily, před první snůškou se ještě postaral o nový roj. „Je to normální obnova rodu, rozštěpení rodiny, kdy nová královna zůstane uvnitř a ta dvou nebo tříletá královna vylétne se třetinou až polovinou úlu ven a hledá si nové místo. Včely samy poznají, že mají málo místa, přestanou královnu krmit, aby byla schopná letu, protože dva roky vůbec nevylétává ven. Většinou se roj pověsí do vzdálenosti třiceti metrů od úlu a slídilky pak hledají nové stanoviště,“ vypráví zasvěceně.

Med se sbírá ráno

K novým úlům v Dukovanech dojíždí podle potřeby. Protože jsou nové, je to velmi často. Když jde o snůšku medu, musí to být brzy ráno kolem páté hodiny.

„To medobraní se dělá ráno, než včelky vylétnou, aby nedonesly čerstvý ranní nektar. Ten nektar totiž obsahuje vodu, ony jej přes noc odvětrají, zahustí a teprve potom ukládají. Včelař dělá med z radosti, ale musí na včelky taky myslet, aby jim bylo dobře, takže je to i starost,“ usmívá se majitel asi pěti miliónů včelek.