Pulci žáby blatnice dorůstají až do dvaceticentimetrové velikosti. Najdete je i v rybníku u Jersína
Nedaleko Jersína na Jihlavsku je rybník, od kterého se zvlášť na jaře ozývá krásný žabí koncert. Je to místo, které nebylo příliš měněné civilizací, například rybařením, a proto v něm zůstaly i vzácnější druhy žab. Svaz ochránců přírody rybník díky veřejné sbírce koupil a teď se o něj stará.
V roce 2017 byl rybník, kterému se říká V seči, vypuštěný. Ochránci přírody takzvaným letněním pomáhali jeho vyčištění. „Bylo to z důvodu, že tady bylo moc živin. Nechali jsme rybník celý rok bez vody, v létě se dno pokosilo a hmota odvezla,“ vysvětluje Jaromír Maštera ze spolku Mokřady – ochrana a management. Tímto způsobem se dříve rybníky ozdravovaly a provzdušňovaly častěji.
Orobinec ochránci přírody u rybníků nevidí rádi. Rychle zarůstá
Ochránci přírody hlídají nejen kvalitu vody, ale i osazení rybami a obojživelníky, a v neposlední řadě rostliny kolem rybníka. Například takový jinde obvyklý a velmi dekorativní orobinec tu rádi nevidí. „Dokáže úplně zarůst rybník a stav vody se zhorší. Jsem rád, že tady není,“ říká Jaromír Maštera. Co se týče žab, je jich v rybníku u Jersína několik druhů, mezi nimi i poměrně vzácných. „Blatnice skvrnitá, rosnička, skokan hnědý, ropucha obecná a skokani krátkonozí,“ vyjmenovává. Nejvíce jsou žáby samozřejmě slyšet na jaře. Poté se vodou prohánějí pulci. Největší z nich je pulec blatnice. „Běžně dosahuje deseti, dvanácti centimetrů. Někdy přezimuje a dorůstá až dvaceti centimetrů,“ dodává ochránce přírody. Takové pulce je pak možné splést si s rybami.
Bobr si svůj rybník vypustit nenechá. Vzniklé průsaky hned lepí
Na hrázi rybníka V seči je také zřejmá práce bobra. „Na rybnících, které nemají v dobrém stavu hráz, škodí,“ říká Jaromír Maštera. Bobr vytváří nory do hráze směrem od vody. Když pak nad dutinou přejede těžké auto, propadne se. Řešením je úprava hráze pomocí kamení a speciální sítě. „Aby si stavěl klasické hrady na březích,“ dodává Maštera. Říká se, že bobr si svůj rybník vypustit nenechá. Znamená to, že kdyby hráz začala prosakovat, bobr ji začne lepit. „Samozřejmě ne tak, jak bychom chtěli my. Hráz bude postupně rozebraná,“ vysvětluje.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
