Pštrosí vejce navrtáte jen elektrickou vrtačkou a na vyfouknutí potřebujete kompresor
Po kopcích Žďárských vrchů se prohání stádo pštrosů. Zdá se vám nepravděpodobné, že by někdo choval takové zvíře v nejchladnějším místě Vysočiny? Je to tak. Na farmě v Moravci těch pštrosů běhají desítky. Bohumil Prudík je chová hlavně na maso. Teď o velikonocích je ale zájem i o obrovská vejce.
„Zhruba před deseti lety jsem dovezl chovné stádo a deset let se to učíme dělat,“ říká Bohumil Prudík. Tvrdí, že zatím je to jeho hobby, ale časem by chtěl, aby ho pštrosi i živili. Prodává jateční kusy. To znamená asi roční ptáky o hmotnosti devadesát kilogramů. Takový chovný pštrosí kohout váží sto padesát kilogramů. Říká, že má z pštrosa nejradši steaky. „Žádná prsíčka, jako kuře to nemá, nejkvalitnější maso je stehno,“ vysvětluje farmář.
Z jednoho pštrosího vejce se nají celá rodina
Chovné stádo na farmě Bohumila Prudíka čítá šedesát kusů. Na dva pštrosí kohouty jsou vždy tři slepice. Snesená vejce tady hned ukládají do líhně, kde se nahřívají čtyřicet dní. Míchaná pštrosí vejce tak farmář ochutná málokdy. V podstatě jen v případě, když je skořápka rozbitá a do líhně nemůže. Hostina pak ale stojí zato. „Vejce váží zhruba kolem kilo a půl, to znamená, že jedno vejce je plato vajec slepičích,“ říká Bohumil Prudík s tím, že pak mají doma vaječný víkend. „Pštrosí vejce jsou jemnější než slepičí,“ dodává.
Vejce vyfukujeme jen, když se pštros nevylíhne
Když se pštros z vejce nevylíhne, může se vejce vyfouknout a skořápku prodat. Mezi malérečkami velikonočních kraslic je o ně velký zájem. Málokdo ale ví, jak silnou skořápku pštrosí vejce má. Vyfoukávat ho ústy nepřipadá v úvahu. „Musíme to dělat kompresorem, protože to jinak nejde. A dělat do pštrosího vejce dírku nůžkami je taky obtížné. Elektrická vrtačka to jistí,“ směje se Bohumil Prudík.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
