První český starosta Jihlavy Rudolf Veverka se stal čestným občanem města

„Nejprve studoval německé gymnázium tady v Jihlavě. Německé proto, že tady studoval ještě za Rakousko-Uherska. České mohlo vzniknout až po založení republiky. V roce 1919 tady bylo založeno české gymnázium,“ říká historik jihlavského Muzea Vysočiny Radim Gonda.

Rudolf Veverka se narodil ve Velkém Meziříčí do rodiny četnického strážmistra. Po gymnáziu nastoupil na studium práv ve Vídni. Měl velký sen být soudcem. „Prezident tehdejšího vrchního zemského soudu v Brně se proti tomu postavil,“ říká Radim Gonda s tím, že důvod byl politický. Rudolf Veverka se totiž od svých dvaceti dvou let angažoval v tehdejší Českoslovanské sociálně-demokratické straně.

Měl sen být soudcem. Kvůli své angažovanosti v sociální demokracii mu nevyšel

Rudolf Veverka se stal advokátem a praxi si otevřel v Jihlavě. Pro Jihlavany bude určitě zajímavé vědět, kde tehdy Veverkovi bydleli. Jde o rohový dům v ulici Legionářů číslo dvě naproti průmyslové škole.

Němci se dlouho nechtěli smířit se vznikem republiky

Přibližme si teď politickou atmosféru v Jihlavě po roce 1918. Německé vedení radnice se nechtělo smířit s vyhlášením republiky. Volební změnu přinesly až obecní volby v roce 1925. Tehdy zvítězila česká sociální demokracie. Je dobré říct, že českých obyvatel byla ve městě jen lehce nadpoloviční většina. „Došlo k jednání o osobě starosty a byl zvolen Rudolf Veverka. Snad i jako taková kompromisní osoba. Dá se říct, že on byl, co se týče těch nacionálních rozporů, méně angažovaný, než jiní“ vysvětluje Radim Gonda.

Rudolf Veverka stojí za stavbou nemocnice, českou školou v Heleníně i parkem u nádraží

Rudolf Veverka byl už od mládí známý svým sociálním cítěním. Ještě před První světovou válkou pomáhal jako právník sociálním demokratům založit stavební družstvo. Chtěli pomoci dělníkům s bydlením. Dělnické domky stojí dodnes v Chelčického ulici pod Kalvárií. Ještě více stop zanechal po svém starostování. „Například v roce 1928 byla předána do užívání budova chirurgického oddělení jihlavské nemocnice,“ říká Radim Gonda. Veverka se zasadil i o vznik parku nad městským nádražím a také o českou školu v Heleníně.

Na radnici se Rudolf Veverka vrátil těsně před válkou

Starostenský úřad složil Rudolf Veverka v roce 1932 a věnoval se své advokátní praxi. Znovu kandidoval až v roce 1938, dostal se do zastupitelstva a v roce 1939 byl zvolen místostarostou. Do úřadu už ale kvůli historickým událostem nenastoupil. „Byl v rámci rozsáhlé zatýkací akce společně asi sto dvaceti představiteli českého politického života a antifašistů včetně německých antifašistů zatčen, po určitou dobu vězněn v Brně a ve Znojmě, následně propuštěn a přežil válku,“ doplňuje historik Radim Gonda.

Rudolf Veverka vedl advokátní kancelář až do své smrti v roce 1949. Zemřel v jihlavské nemocnici a pochován je na jihlavském ústředním hřbitově.