Při sázení růže spotřebujete víc než deset litrů vody. Kořeny se tak dobře spojí se zemí
Ozdobou každé zahrady jsou voňavé růže. Právě teď na jaře máte ideální příležitost si záhonky nějakou tou královnou květin ozdobit. O přesný návod, jak růži zasadit, jsme požádali zahradníka Jakuba Kodejšku z Pacova na Pelhřimovsku.
Základem úspěchu při sázení růže je samozřejmě umístění. Je jedno, jestli jde o růži popínavou nebo solitér. Všechny potřebují světlo a vzduch. Pokud máme místo dobře vybrané, můžeme začít kopat jámu. „Jde o to, abych do jámy rozprostřel kořeny, takže zhruba čtyřicet centimetrů hlubokou a čtyřicet centimetrů širokou,“ říká zahradník Jakub Kodejška a ještě před zasazením prohlíží kořeny připravené růže. „Kořeny by neměly být plesnivé a mělo by tam být hodně takového toho jemného vláčnění,“ radí zahradník.
„Tu růži si srovnáme tak, aby to, co kouká z jámy, bylo rovnoměrně. Že je kořen v jámě našikmo, to nevadí,“ Jakub Kodejška vkládá růži do jámy a opatrně začíná prosýpat kořeny zeminou. „Něco málo nasypeme a protřeseme kořeny,“ říká. Důležité je růži dobře zalít. Ideálně ve chvíli, kdy ještě nemáme růži úplně zasypanou. Voda se tak nerozlije do okolí a dostane se ke kořenům. „Klidně deset litrů na tu jednu rostlinu nalít, aby se kořeny dobře spojily se zemí,“ radí zahradník.
Čerstvě zasazenou růži ještě radši zahrneme hlínou. „Klidně to tak může být čtrnáct dní měsíc v tom hrůbku. Přece jen mrazíky jsou, není na co pospíchat,“ dodává Jakub Kodejška.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.