Před 130 lety se v Batelově narodil legionář, voják a hrdina Leopold Stejnek
Bojoval v první světové válce mezi legionáři, žil ve Francii, mluvil několika jazyky, hospodařil na Slovensku, odkud odešel po vyhlášení Slovenského štátu, a na konci druhé světové války projevil velkou odvahu - to všechno byl voják Leopold Stejnek z Batelova.
Leopold Stejnek se narodil 10. listopadu před 130 lety v domě na batelovském náměstí, na kterém je umístěna pamětní deska. V tomto domě žije rod Stejnků už 400 let.
O kousek dál na roku je tabule s několika životními osudy Leopolda Stejnka a s jeho fotografiemi. "To je Leopold a tady to je můj děda Josef," ukazuje Jiří Stejnek, někdejší místostarosta městyse na fotografii dvou mužů. "V roce 1914 byl povolán ck armádou k výkonu vojenské služby za první světové války. V Rusku byl zajat, přes Transsibiřskou magistrálu se dostal až do Vladivostoku, odkud potom lodí do Francie," vypráví legionářův prasynovec.
Autor knihy Dějiny Batelova Pavel Policar dodává, že Leopold Stejnek ve Francii zůstal, studoval tam, působil jako voják a naučil se další z jazyků, které ovládal - francouzštinu.
Manželku potkal díky Masarykovi
Do vlasti se vrátil asi dva roky po válce a pracoval v Praze. "V té době prezident Masaryk pozval na hrad všechny legionáře a uspořádal pro ně ples. Na tom plese byly významné pražské rodiny, právníci a podnikatelé a on si tam našel manželku," usmívá se Jiří Stejnek.
"Byla to dáma a zakládala si na tom. Dožila se vysokého věku, měla státnice z devíti jazyků, poslední dělala z italštiny v 78 letech," vzpomíná dále. Manželé Stejnkovi žili na Slovensku, během druhé světové války se vrátili do Batelova.
Zachránil tři lidi před popravou
"Na konci války, když už Němci odsud prchali, a lidé se snažili pomstít se za válečné útrapy a ty utíkající Němce napadli. Jenže ta německá armáda je pochytala a rozhodla o popravě pověšením. Můj děda Josef byl v té době starostou Batelova. No a Leopold Stejnek se oblékl do uniformy, tohleto Němci ctili, a tak spolu s hrabětem Blankensteinem vyrazili jednat," popisuje Jiří Stejnek okolnosti, které předcházely záchraně tří lidských životů.
Související
-
Synagoga v Batelově na Jihlavsku se vrací židovskému společenství
Svoje bohoslužby tam měla husitská církev, potom v batelovské synagoze moštovali tamní zahrádkáři. Po desítkách let se ale vrátí židovské obci.
-
Zahrádkáři v Batelově chtějí Federaci židovských obcí vrátit bývalou synagogu
Ze synagog na Vysočině se v minulosti stávaly i tělocvičny nebo zahrádkářské klubovny. Právě zahrádkáři v Batelově teď chtějí židovské obci nabídnout svatostánek zpátky.
-
Batelov má vlastní pivo. Jmenuje se Loupežník a vzniká v dvousetlitrovém hrnci
Pivo si doma může uvařit každý. To si řekl Ondřej Šuhaj z Batelova, pustil se do domácí výroby, a tak vznikl Batelovský loupežník.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
