Právník v televizi dělá svou práci dobře, když o něm není slyšet

„To jsou případy, kdy regulátor vysílání zahájí správní řízení, a já se za Českou televizi snažím prokázat, že k tomu nedošlo, bráním Českou televizi. A pak buďto dojdeme ke shodě, že to porušení zákona nebylo anebo je Česká televize pokutována,“ vysvětluje Jan Drdla. I takovéto rozhodnutí může ale mít dohru u soudu, a teprve ten vynese konečný verdikt.

Při své současné práci stojí na opačné straně, než byste ho našli před několika lety. Když studoval na právnické fakultě, získal shodou okolností letní brigádu u Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Tam dostal po vysoké škole i nabídku na své první pracovní místo. Po několika letech si jej však pozvali do svého týmu právě v České televizi, vzpomíná Honza: „Oslovili mě s tím, že mám zkušenosti z mediální oblasti i z prostředí Rady.“

Lákaly mě filmy a audiovizuální média

Jan Drdla chtěl ještě na Biskupském gymnáziu nejprve psát, stát se novinářem nebo filmovým publicistou. Vyhlédl si filmovou vědu a historii, kam se nedostal, zato měl na výběr mezi dvěma právnickými školami v Praze a v Brně, kam ho přijali bez problémů. Vybral si studium v Praze. „Chtěl jsem působit v prostředí filmu a audiovize, a nakonec se mi přes práva podařilo najít nějaký průnik,“ uzavírá spokojeně Honza.