Přátelství s třebíčským malířem připoutalo překladatele Martina Hilského k Vysočině
Když se řekne Martin Hilský, většina milovníků divadla si vybaví jeho překlady všech her i básní nejvýznamnějšího anglického dramatika Williama Shakespeara. Náš nejvýznamnější shakespearolog má rád středověkou Anglii, ale silný vztah ho pojí i k našemu romantickému kraji. Na Vysočině našel jedno velké přátelství s třebíčským malířem Emanuelem Ranným.
Seznámili se díky překladu. Manželka Martina Hilského Kateřina je také překladatelkou, a před mnoha lety při práci na anglických textech katalogů výstav Emanuela Ranného se s malířem setkala nejprve pracovně. Později se seznámily a spřátelily i jejich rodiny. Martin Hilský se poté stal autorem úvodního textu k jedné z výstav, rozhovoru s autorem a naopak malíř ilustroval Hilského překlady dvou Shakespearových sonetů.
Proč manžele Hilských tolik oslovuje dílo malíře žijícího v našem kraji? „To je člověk, který se na Vysočině narodil, a Vysočina ho formovala umělecky. Takže maluje havraní krajiny z Vysočiny, maluje různá místa, ne realisticky, vždycky je to taková básnická vize. On je trošku básník,“ charakterizuje svého přítele Martin Hilský. „Například Janu Skácelovi dělal grafiky do jeho básní a dělal mu nádherná bibliofilská vydání, třeba Chyba broskví, to je něco úžasného.“
Přes toto přátelství našel překladatel i pouto k celému kraji: „Musím říct, že pro nás pro oba to, že se známe a že se vídáme a že jsme ještě k tomu na rok stejně staří, moc znamená. Jakmile máte takový vztah k někomu, kdo někde žije, tak automaticky do vás přejde i ta krajina, a to se stalo. Je to opravdu silná věc, kterou nelze odbýt slovy, že se nám ta krajina líbí. Je to mnohem hlubší,“ uzavírá známý překladatel.
Pokud nepotkáte čestného člena řádu Britského impéria Martina Hilského v Třebíči, určitě budete mít štěstí v Havlíčkově Brodě, kam jezdí každý rok na Podzimní knižní veletrh.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.