Po Lidicích zmizely z mapy i Ležáky. Z někdejší osady žije už jen jediná pamětnice
24. června, jen dva týdny po vyhlazení Lidic, zlikvidovali nacisté další obec - Ležáky. Tragické události z června roku 1942 prožila tehdy dvou a půl letá Jarmilka Štulíková.
Do Ležáků, kde s rodinou žila, vtrhli němečtí vojáci, aby se pomstili za atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha. V osadě totiž byla ukryta vysílačka parašutistů, kteří na něj zaútočili, a nacisté dostali příkaz obec zlikvidovat. Popravili všechny dospělé, 11 dětí poslali do plynových komor a dvě děti - dvouletou Jarmilu a její mladší sestru Marii, na převýchovu do německých rodin.
Dnes už je Jarmila Doležalová poslední žijící z obce Ležáky. „Jsem pamětnice, která si nemůže nic pamatovat, protože v té době mi ještě nebyly ani tři roky. Nemám vůbec žádný vzpomínky ani na babičku, dědečka, na rodiče, ani jak nás odváželi,“ vypráví s pohnutím.
Převýchova v německých rodinách
Malou Marii odvezli do Poznaně. Jarmilku si vzala rodina Rudolfa Paetla a přejmenovala ji na Kamilu. „Paetlovi si mysleli, že mám v rodným listě polský jméno, tak mě přejmenovali na Kamilu, a protože mají všechno zkráceně, tak jsem byla Mila,“ vzpomíná Jarmila Doležalová.
O svůj příběh se podělila v knize Osud jménem Ležáky, kterou sepsala její dcera, také Jarmila Doležalová. Spisovatelka pátrala po osudu všech obyvatel zničené obce i své maminky. „Potkala jsem spoustu pamětníků, kteří tehdy ještě žili a vyprávěli mi, jaké to tehdy v Ležákách bylo, když tam jezdili na návštěvu k příbuzným.“
Po válce zpátky domů, ale do Včelákova
Sama Jarmila Doležalová si těžko vzpomíná i na první roky po válce, kdy se vrátila domů a teprve tehdy zjistila, že má sestru. Ležáky už však neexistovaly, rodiče nežili a dívky vychovával dědeček v nedalekém Včelákově.
„Všechno jsme museli rekonstruovat z archívů, muzeí a ze vzpomínek pamětníků, protože maminka si nic nepamatovala. Ale je to bádání a je to adrenalin“ usmívá se autorka Jarmila Doležalová mladší.
Kniha Osud jménem Ležáky byla nominována odbornou porotou na cenu Magnesie litera za nakladatelský počin.
Související
-
Oblíbený, doslova okouzlující. Takový byl farář Jan Bula, jedna z obětí babických procesů
Farář Jan Bula z Rokytnice se před 68 lety stal jednou z obětí tzv. babických procesů. S vraždami ve škole nemohl mít nic přímo společného, v době střelby byl už ve vazbě.
-
Miloš Vozáb z Třeště byl nadějný malíř. Velké plány ale zhatil bouřlivý konec války
Za obyčejnou červenou plechovou cedulí, která už spoustu let označuje název ulice, může být velký příběh. Platí to i o Vozábově ulici v Třešti.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
