Plyšový koník, maňásek a třeba Einstein podle fotografie. Hračkářka z Jihlavy miluje výzvy

„Pedagogickou školu se mnou dělala holčina, jejíž manžel byl ředitel v továrně, kde se vyráběly čalouněné soupravy. Byla jsem se tam jednou podívat, A když jsem viděla ten odpad,“ vzpomíná Helena Foltánová na počátky své hračkářské výroby v 90. letech. 

Tehdy to byla zvířátka ze zbytků onoho čalounického mikroplyše, a využila i zbytky čalounické vycpávky. Byla samozřejmě limitovaná materiálem, vzory a barvami, které továrna používala. „Ty mikroplyše, s kterými jsem začínala, s těmi bych teď neuspěla. Lidi si řekli o barvičky.“ 

Ráda kreslila a šila

Potřebné základy Helena Foltánová měla. „Dělala jsem práci vychovatelky v dětském výchovném ústavu a ráda jsem si kreslila. A protože jsem i vyučená pánskou krejčovou, tak to co jsem si nakreslila, jsem zkusila i ušít,“ říká s tím, že jí brzy lidé říkali, proč se tím neživí. 

12 fotografií

Z jejích rukou tak začala vycházet nejen plyšová zvířátka, ale i polštářky, hrací deky nebo maňásci. Vymyslela i speciální uspávací maňásky nebo postavičku pana Papáčka, který děti učí zdravému životnímu stylu. 

Plyšák podle fotografie

Helena Foltánová má ráda výzvy, a tak občas vyrobí plyšáky podle fotografií skutečných lidí. A jde opravdu do detailů. příkladem je objednávka Einsteina. 

„To mě paní pěkně vypekla. Poslala mi fotky Einsteina. Nejvíc se mi líbil v bílém plášti, a paní řekla, že ho chtěla ve svetru. Tak jsem ušila druhýho,“ dodává a ukazuje na dobrého půl metru vysokého Einsteina v bílém plášti, který jí zůstal. „Albert je dobrý duch dílny.“